Kategorie novinek
Nezveřejnění účetních závěrek může vyjít účetní jednotky příliš draho
18.05.2022Spousta podnikatelů má svou účetní závěrku za rok 2021 hotovou a své daňové přiznání podané. Tímto ale povinnost účetní jednotky nekončí. Jaký je termín pro zveřejnění účetní závěrky do sbírky listin a jaké sankce mohou účetní jednotky za nesplnění povinnosti očekávat?
Účetní závěrka je soubor všech účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, přílohy, přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu), jež musí některé účetní jednotky v určitém časovém období vyhotovit. Jedná se o výsledek prací účetní uzávěrky (uzavření účtů).
Účetní závěrka v plném a zjednodušeném rozsahu Účetní závěrka se vyhotovuje buď v plném, nebo ve zjednodušeném rozsahu. Plný rozsah znamená sestavení veškerých účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, přílohy, přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu). Tento typ závěrky se týká následujících účetních jednotek:
Mezi mikro účetní jednotky dle zákona o účetnictví patří ty, jejichž maximální výše aktiv činí 9 milionů Kč, čistý obrat maximálně 18 milionů Kč a průměrný počet zaměstnanců je max. 10. Malými jsou ty s max. výší aktiv do 100 milionů Kč, čistým obratem max. 200 milionů Kč a průměrným počtem zaměstnanců do 50. Mezi střední patří ty s max. výší aktiv 500 milionů Kč, čistým obratem max. 1 miliardou Kč a průměrným počtem zaměstnanců do 250. O velké se jedná, přesahují-li maximální hodnoty středních.
Ve zjednodušeném rozsahu ji vyhotovují tyto účetní jednotky:
Dokdy musí být účetní závěrka i výroční zpráva zveřejněna?
Účetní závěrku musejí zveřejňovat účetní jednotky zapsané v obchodním rejstříku nebo ty, jimž to ukládá zvláštní právní předpis. Jsou-li zapsány do rejstříku, zveřejnění veškerých dokumentů (účetní závěrka, rozhodnutí valné hromady, výroční zpráva a zpráva o vztazích mezi propojenými osobami) probíhá jejich uložením do sbírky listin. Následně je musí zaslat rejstříkovému soudu v elektronické podobě ve formátu PDF.
Účetní jednotky, kterým zveřejnění závěrky ukládá zvláštní právní předpis uveřejňují pouze rozvahu ve zkráceném rozsahu a přílohu k závěrce, taktéž ve zkráceném rozsahu.
K zasílání je možné využít:
Dokdy musí být závěrka zveřejněna záleží na tom, zda se jedná o účetní jednotku, jejíž povinností je mít ji ověřenou auditorem či nikoliv. V prvním případě tak musí učinit:
po jejím ověření auditorem a schválení příslušným orgánem, do 30 dní od splnění výše uvedené podmínky, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne závěrky, bez ohledu na to, zda jsou účetní záznamy schváleny.
Ve druhém případě platí povinnost jejího zveřejnění také do 12 měsíců od rozvahového dne.
Sankce za nezveřejnění účetní závěrky
Sankce za nezveřejnění účetní závěrky rovněž stanovuje zákon o účetnictví, a to v § 37 a § 37a. Prvně zmiňovaný paragraf se týká účetních jednotek – nepodnikatelů (např. spolky, veřejně prospěšné společnosti), a sankci stanoví do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.
Druhý paragraf se týká ostatních účetních jednotek, kde je stanovena stejná výše sankce, tedy do výše 3 % aktiv celkem, popř. 3 % z hodnoty konsolidovaných aktiv celkem.
Jen účetní jednotky, které mohou vést jednoduché účetnictví (spolky, odborové organizace, církve, honební společenstva – neplátci DPH s ročními příjmy a majetkem do 3 mil. Kč), mají za nezveřejnění přehledu o majetku a závazcích, popř. výroční zprávy, stanovenou sankci na hodnotu do výše 50.000 Kč.
Aktiva celkem znamenají hodnotu netto aktiv zjištěnou z rozvahy, což může být někdy opravdu nezanedbatelná částka pro výpočet případné sankce za nezveřejnění účetní závěrky.
Přestupky podle zákona o účetnictví projednává finanční úřad, který tedy může pokutu udělit. V praxi jsem se zatím setkala spíše s benevolentním postupem správce daně, který před zahájením daňové kontroly daně z příjmů upozornil účetní jednotku, že nebyla zveřejněna účetní závěrka. I když k jejímu zveřejnění došlo objektivně pozdě, ale bezprostředně po upozornění správcem daně, nezaznamenala jsem případ, že by byla následně pokuta vyměřena.
To však ale nemůže být argumentem pro to, aby účetní jednotky neplnily své povinnosti řádně a včas a čekaly na výzvu (pochybením je samotné nezveřejnění ve stanovených lhůtách, nikoli až neuposlechnutí výzvy ze strany finančního úřadu). Jakýsi vstřícný krok správce daně, spočívající v upozornění na neplnění povinností, nemusí udělení pokuty vůbec předcházet.
Kromě sankcí podle zákona o účetnictví je možné ještě uvažovat v případě nezveřejnění účetní závěrky o pokutě udělené rejstříkovým soudem, který může konat na základě zákona o veřejných rejstřících (zákon č. 304/2013 Sb.). Tento zákon stanoví možnost uložení pořádkové pokuty podle § 104 až do výše 100.000 Kč.
Pokuta může být uložena v případě, že obchodní korporace nepředloží účetní závěrku za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období, rejstříkový soud ji vyzve k nápravě spočívající v uložení všech chybějících účetních závěrek do jednoho měsíce od doručení výzvy a tato společnost nesplní lhůtu stanovenou soudem.
Zdroj: www.orangeacamedy.cz
www.portal.pohoda.cz
další novinky v kategorii: Účetnictví
Informace k protikrizovému balíčku MF
01.07.2020
Dnem 1. 7. 2020 nabývá účinnosti zákon č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 a zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení MF k prohlášení Výboru evropských orgánů pro dohled nad auditem (Committee of European Auditing Oversight Bodies - CEAOB
02.04.2020
Pandemie COVID-19 v důsledcích ovlivní mnohé společnosti. Ovlivní jejich činnost, finanční situaci, ekonomickou schopnost i budoucí vývoj. V účetnictví, které v peněžním vyjádření zaznamenává informace o hospodářských jevech společnosti, se dopady pandemie COVID-19 u mnohých společností bezpochyby projevily nebo projeví. Vykazování finančních i nefinančních informací, které z účetnictví vychází, nabývají ve světle aktuální situace na významu. Neméně významným je za daných okolností i bezvadný audit finančních i nefinančních informací.
Vláda pozastavila EET. Nebude platit během nouzového stavu a tři měsíce poté
23.03.2020
Vláda dnes jednomyslně schválila pozastavit elektronickou evidenci tržeb (EET) po dobu trvání nouzového stavu a následujících třech měsíců. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována, řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Návrh, který je třeba upravit zákonem, v úterý projedná Poslanecká sněmovna na mimořádném zasedání.
Ministerstvo financí předkládá návrh věcného záměru nového zákona o účetnictví
18.11.2019
Do mezirezortního připomínkového řízení míří návrh věcného záměru nového zákona o účetnictví z dílny Ministerstva financí.
Audit účetních závěrek a převodní ceny
13.02.2019
Začátek roku bývá již tradičně spojen s intenzivní prací nad auditem účetních závěrek. Zejména v prostředí nadnárodních korporací vede od čistě účetní problematiky velmi krátká cesta k otázkám zaměřeným na spolupráci auditované společnosti se spřízněnými subjekty.
