Kategorie novinek
MPSV představilo konkrétní podobu kurzarbeitu
17.09.2020Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo na konci srpna návrh změny zákona o zaměstnanosti, kterým se má od listopadu zavést do českého právního řádu dlouho očekávaný institut podpory v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit má nahradit program na podporu zaměstnanosti, tzv. Antivirus, jehož parametry a postupy částečně přebírá. MPSV tak reaguje na skutečnost, že stávající úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti obsažená v zákoně o zaměstnanosti se v praxi v době pandemie ukázala jako těžko využitelná, a to zejména vzhledem k nutnosti schválení každé žádosti vládou a k nízké míře vyplácené podpory.
K aktivaci kurzarbeitu má docházet vždy, nastane-li jeden z níže uvedených případů:
Kurzarbeit má podobně jako Antivirus podpořit zaměstnanost v krizových situacích, kdy zaměstnavatelé budou muset částečně omezit svůj provoz. Na základě písemné žádosti zaměstnavatele by měl úřad práce poskytovat peněžitou podporu zaměstnancům, jejichž pracovní poměr ke dni podání žádosti o podporu trval nejméně tři měsíce. Výše podpory je navržena v rozpětí od 60 do 80 % průměrného hodinového čistého výdělku v závislosti na aktivitě zaměstnance a době strávené v kurzarbeitu. Maximální výše příspěvku je navržena ve výši 1,5násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Podpůrčí doba je stanovena na maximálně devět měsíců. Po jejím uplynutí může zaměstnavatel znovu žádat o poskytnutí příspěvku na stejného zaměstnance nejdříve po třech letech, ledaže se bude jednat o jiný důvod pro jeho poskytování.
Z programu Antivirus nebylo zcela zřejmé, zda o podporu lze žádat i na zaměstnance, na které se uplatní konto pracovní doby. Návrh kurzarbeitu je v tomto jednoznačný: podpora těmto zaměstnancům, stejně jako zaměstnancům po dobu poskytování nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, dávky otcovské poporodní péče, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného nebo náhrady mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, nenáleží.
Nárok na podporu vznikne zaměstnanci, který nemůže konat práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele spočívající buď v prostoji nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, jiné překážce na straně zaměstnavatele nebo v částečné nezaměstnanosti. Překážka v práci musí nastat v přímé souvislosti s některým z výše uvedených důvodů aktivace podpory, s tím, že v jejím důsledku zaměstnavatel zaměstnancům nemůže přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 60 % jejich týdenní pracovní doby. Tato podmínka se posuzuje souhrnně za všechny zaměstnance zaměstnavatele. Délka týdenní pracovní doby zaměstnance současně musí v podpůrčí době činit alespoň 40 % stanovené týdenní pracovní doby podle zákoníku práce.
Přinejmenším do konce října bude k udržení pracovních míst v Česku přispívat program Antivirus. Zda, kdy a v jaké podobě se následně dočkáme překlopení do kurzarbeitu, bude záležet na vývoji legislativního procesu, který je teprve na začátku. V příštím čísle Vás seznámíme s navrhovanými pravidly pro podání žádosti o podporu a pravidly pro její výplatu v rámci kurzarbeitu.
další novinky v kategorii: Personalistika a mzdy
Od srpna čekají zaměstnavatele u dohod o provedení práce změny
30.06.2024
Novou povinnost pro zaměstnavatele v oblasti nemocenského a důchodového pojištění přináší zákon č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013. Jedná se o evidenci všech dohod o provedení práce a hlášení příjmů z těchto dohod České správě sociálního zabezpečení. Realizace zákona proběhne ve dvou vlnách, přičemž ta první se zaměstnavatelů dotkne už brzy. Právní úprava vstoupí v účinnost 1. 7. 2024, poprvé budou zaměstnavatelé plnit nové povinnosti v srpnu 2024.
Vyšší podpora pro rodiny s dětmi: návrh MPSV na navýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun prošel Sněmovnou
30.10.2023
Poslanci dnes v rámci novely zákona o státní sociální podpoře schválili navýšení rodičovského příspěvku. Ten se rodičům dětí narozených od 1. ledna 2024 navýší o 50 tisíc korun, tedy z původních 300 tisíc na 350 tisíc. Zároveň bude jeho čerpání zkráceno ze čtyř let na tři roky. MPSV tak pokračuje v podpoře rodin s malými dětmi. Od letošního srpna navíc lidé mohou o rodičovský příspěvek požádat pohodlně on-line. Novela zároveň zjednodušuje komunikaci s Úřady práce ČR.
Transpoziční novela zákoníku práce
25.10.2023
Novelou zákoníku práce, která vstoupila v platnost 19. září 2023, se provádí transpozice několika evropských směrnic a přináší řadu novinek a pozitivních změn pro zaměstnavatele i zaměstnance a výhody pro pracující rodiče, pečující osoby a dohodáře.
Zvýší se rodičovský příspěvek pro nově narozené děti, prodlouží se náhradní výživné.
07.07.2023
Vláda dnes schválila zvýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun a zkrácení jeho čerpání na tři roky. Dobrou zprávou zejména pro samoživitelky v situacích, kdy se dlouhodobě nedaří vymáhat soudem stanovené výživné, je pak prodloužení náhradního výživného o dva roky. Vláda dnes schválila také úpravu, která umožní další digitalizaci a zjednodušování administrativy v rámci agendy státní sociální podpory. Cílem je kromě efektivnějšího vyřizování i lepší spolupráce mezi úřady.
Drobné změny v Zákoníku práce
25.11.2022
V listopadu 2022 byla přijata „malá novela“ zákoníku práce, která nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Text novely byl do Sbírky zákonů k publikaci odeslán 23. 11. 2022 a účinnost novely tak lze očekávat od 1. 12. 2022, nejpozději od 1. 1. 2023. Více informací v přiloženém souboru.
