Kategorie novinek
Antivirus C- NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K PROMÍJENÍ POJISTNÉHO
14.07.20201. Zaměstnavatel má k 3 3. i k 30. 6. 2020 10 zaměstnanců v pracovním poměru, z nichž 2 dosáhli v květnu maximálního vyměřovacího základu. Těmto zaměstnancům byla do března i do června zúčtována mzda 150 000 Kč, pojistné z ní nebylo v červnu odvedeno. Nezapočtením tohoto příjmu do úhrnu vyměřovacích základů nesplníme podmínku poklesu úhrnu vyměřovacích základů nejvýše o 10 %.
Do úhrnu vyměřovacích základů za červen se započtou za tyto dva zaměstnance jejich vyměřovací základy ve výši 150 000 Kč. Podle § 15a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na sociální zabezpečení se stanoví maximální vyměřovací základ jen pro placení pojistného, nikoliv tedy pro porovnání snížení úhrnu vyměřovacích základů. Vyměřovací základ zaměstnance se stanoví podle § 5 tohoto zákona.
2. Podle dohody končí zaměstnanci pracovní poměr k 30. 6. Započte se tento zaměstnanec do počtu zaměstnanců k 30. 6.?
Pokud je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění a jeho pracovní poměr trvá ještě dne 30. 6., započte se tento zaměstnanec do počtu zaměstnanců k 30. 6. bez ohledu na to, že mu zaměstnání v tomto dnu naposledy trvá, anebo mu v tomto dnu trvá výpovědní lhůta. Do počtu zaměstnanců k 30. 6. se započte i zaměstnanec, jemuž v tomto dnu trvá výpovědní lhůta na základě výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce; o vyměřovací základ tohoto zaměstnance si zaměstnavatel nemůže snížit úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců.
3. Může zaměstnavatel za jednatele s.r.o. uplatnit snížení pojistného?
Jednatel nemůže vykonávat činnost jednatele v pracovním poměru, proto nemůže být považován z této činnosti za zaměstnance v pracovním poměru. Je-li za práci jednatele odměňován, odvádí se z jeho odměny pojistné, je zaměstnancem, ale nikoliv zaměstnancem v pracovním poměru. Vykonává-li jednatel pro společnost ještě jinou činnost, na kterou má se společností uzavřen pracovní poměr, je zároveň i zaměstnancem v pracovním poměru. I když je z obou zaměstnání účasten nemocenského a důchodového pojištění, a proto povinen z obou zaměstnání platit pojistné, každý pracovní vztah se posuzuje samostatně. Ze zaměstnání v pracovním poměru bude posuzován stejně jako ostatní zaměstnanci v pracovním poměru, zahrne se do sledování počtu 50 zaměstnanců a rovněž jeho vyměřovací základ bude součástí úhrnu vyměřovacích základů posuzovaných pro prominutí pojistného. Jeho činnost jednatele je pro možnost prominutí pojistného jako zaměstnance v pracovním poměru nerozhodná.
4. Lze čerpat Antivirus C za stejné období jako dotace dle §78 zákona o zaměstnanosti – zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % invalidních lidí.
Podmínky pro prominutí pojistného nejsou vázány na žádné dotace, s výjimkou poskytování kompenzací poskytovatelům zdravotních služeb a prostředků z programu Antivirus A nebo B. I zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením si mohou při splnění obecných podmínek pro nárok na prominutí pojistného snížit vyměřovací základ pro odvod pojistného.
5. Co se u poskytovatelů zdravotních služeb rozumí zvláštním právním předpisem, podle něhož mají mít nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb?
Tímto zvláštním předpisem je zákon č. 301/2020 Sb., o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020, a prováděcí vyhláška č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020. Tyto předpisy patří do působnosti Ministerstva zdravotnictví, dotazy mohou zodpovědět i zdravotní pojišťovny.
6. Je možné žádat o podporu v režim C programu ANTIVIRUS pro spolky?
Prominutí pojistného se netýká jen zaměstnavatelů uvedených v § 2 odst. 2 zákona č. 300/2020 Sb. Spolky jako zájmové organizace nejsou uvedeným ustanovením výslovně vyloučeny, proto mohou uplatnit nárok na prominutí pojistného.
7. Počet zaměstnanců v pracovním poměru se nám nesnížil, ale v březnu jsme vyplatili roční odměny pro rok 2019, pokles úhrnu vyměřovacích v měsících červnu až srpnu bude vyšší než jen o 10 %. Přihlíží se k těmto ročním odměnám?
Roční odměny jsou součástí vyměřovacího základu zaměstnance jen v měsíci, do kterého byly zúčtovány. Pokud byly zúčtovány do března, musí se k nim přihlédnout, zaměstnavatel nesplní podmínku pro nárok na prominutí pojistného, pokud pokles úhrnu vyměřovacích základů bude vyšší než 10 %.
8. Zaměstnavatel má stále 11 zaměstnanců v pracovním poměru (k 31. 3. a k 30. 6.), mají stále nárok na stejnou výši mzdy, ale v červnu 2 zaměstnanci celý měsíc nepracovali z důvodu péče o dítě, na které pobírali ošetřovné. Úhrn vyměřovacích základů v červnu je nižší o více než 10 % než činil v březnu. Nemáme z tohoto důvodu nárok na snížení pojistného?
Nárok na snížení pojistného za červen není. K důvodům, pro které nejsou splněny podmínky pro prominutí pojistného, se nepřihlíží.
9. Zaměstnavatel zaslal OSSZ přehled o výši pojistného za červen dne 2. července na dosavadním tiskopise. Snížení pojistného neuplatnil, ačkoliv podmínky pro snížení pojistného splňuje. Může podat nový přehled, aby si mohl snížit odvod pojistného?
Do 20. července může zaměstnavatel podat nový přehled a uplatnit na něm prominutí pojistného. Přehled podaný před koncem lhůty pro jeho podání (za červen od 1. do 20. července) lze do konce této lhůty nahradit novým přehledem. Dalším přehledem podaným ve lhůtě pro jeho podání (do 20. následujícího měsíce) se ruší předchozí podaný přehled; poslední přehled podaný v této lhůtě je platný. Bude-li další přehled podán až po lhůtě pro jeho předložení, tj. za červen až po 20. červenci, nelze na něm dodatečně uplatnit prominutí pojistného nebo dodatečně uplatnit snížení vyměřovacího základu za některé zaměstnance.
10. Zaměstnavatel dne 31. 3. měl 5 zaměstnanců v pracovním poměru. Musí těmto zaměstnancům trvat pracovní poměr k 30. 6., aby byl nárok na prominutí pojistného, anebo když u jednoho z nich pracovní poměr skončil před 30. 6. a na jeho místo byl přijat jiný zaměstnanec do pracovního poměru od 1. 6., bude i v tomto případě mít k 30. 6. potřebný počet 5 zaměstnanců v pracovním poměru?
Zaměstnavatel bude mít k 30. 6. i v tomto případě 5 zaměstnanců.
Promíjení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnavatelům do 50 zaměstnanců
Cílem promíjení pojistného je podpora zachování zaměstnanosti u zaměstnanců v pracovním poměru.
Uplatnění nároku na prominutí pojistného
Nárok na prominutí pojistného uplatní zaměstnavatel na tiskopise „Přehled o výši pojistného“. Na měsíce, za které se pojistné promíjí, bude tiskopis doplněn o snížený vyměřovací základ. Tiskopis se zasílá Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) pouze elektronicky. Zaměstnavatel si sám posoudí, zda splňuje podmínky nároku na prominutí pojistného, a vypočte si výši pojistného, kterou bude povinen uhradit. Promíjení pojistného se uskutečňuje prostřednictvím snižování vyměřovacího základu zaměstnavatele. Postup zaměstnavatele bude OSSZ kontrolovat v rámci pravidelných následných kontrol.
Podmínky nároku na prominutí pojistného
Splnění podmínek pro prominutí pojistného se zjišťuje v každém měsíci zvlášť, je možné, že v některém měsíci zaměstnavatel podmínku nesplní a prominutí pojistného neuplatní a v jiném měsíci podmínky splní a prominutí uplatní.
Příklad
Zaměstnavatel zaměstnával:
Počet zaměstnanců se snížil ke konci června z 20 v březnu na 19, tj. o 5 %. Podmínka počtu zaměstnanců je splněna.
Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru v březnu činil 410 000 Kč, v červnu činí 380 000 Kč. Úhrn vyměřovacích základů se snížil o 7,3 %, i tato podmínka je splněna.
Nárok na prominutí pojistného nemá
a) zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce,
b) poskytovatel zdravotních služeb, jehož zdravotní služby jsou aspoň částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud má podle zvláštního právního předpisu nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS-COV-2 v roce 2020,
c) zaměstnavatel, který nebyl ke dni 1. června 2020 daňovým rezidentem
1. České republiky, nebo
2. jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhl většiny svých příjmů za poslední skončené zdaňovací období daně z příjmů ze zdrojů na území České republiky.
Stanovení sníženého vyměřovacího základu zaměstnavatele
Při stanovení svého vyměřovacího základu zaměstnavatel nejprve stanoví jako obvykle úhrn vyměřovacích základů, v němž jsou zahrnuty vyměřovací základy všech zaměstnanců, tj. jak zaměstnanců v pracovním poměru, tak činných na základě dohod, jednatelů, členů družstev atd. Od tohoto úhrnu pak odečte vyměřovací základy zaměstnanců, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dnu měsíce, za který uplatňuje nárok na prominutí pojistného.
Pro odpočet vyměřovacích základů platí dvě výjimky. Nelze si odečíst
1.za zaměstnance vyšší vyměřovací základ než 52 253 Kč, tj. více než 1,5násobek průměrné mzdy stanovené pro účely sociálního pojištění pro rok 2020. Činí-li vyměřovací základ zaměstnance v červnu 100 000 Kč, sníží se úhrn vyměřovacích základů za tohoto zaměstnance jen o 52 253 Kč.
2.vyměřovací základ zaměstnance v pracovním poměru, kterému dal zaměstnavatel výpověď podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
Termín uplatnění prominutí pojistného a opravy přehledu
Zaměstnavatel, který již podal přehled za kalendářní měsíce červen, červenec a srpen, nemůže dodatečně uplatnit prominutí pojistného, pokud prominutí na podaném přehledu neuplatnil, anebo později zjistil, že si u zaměstnance mohl uplatnit odpočet vyššího vyměřovacího základu, než si uplatnil.
Zjistí-li zaměstnavatel po podání přehledu, že u zaměstnance, o jehož vyměřovací základ si snižoval úhrn vyměřovacích základů, byl v tomto měsíci vyšší vyměřovací základ, než uvedl, podá za tento měsíc nový přehled. Na tomto přehledu se zvýší úhrn vyměřovacích základů, ale úhrn vyměřovacích základů, o které se úhrn vyměřovacích základů snižoval, se nemění.
Příklad na postup výpočtu sníženého vyměřovacího základu
Zaměstnavatel z výše uvedeného případu, který v červnu 2020 splnil podmínky pro prominutí pojistného, zaměstnával také 5 zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti. Úhrn jejich vyměřovacích základů činil 50 000 Kč.
Tento zaměstnavatel bude postupovat za červen takto:
Úhrn vyměřovacích základů za červen činí 430 000 Kč (380 000 Kč + 50 000 Kč). Tento vyměřovací základ se snižuje o vyměřovací základ 19 zaměstnanců v pracovním poměru, kterým pracovní poměr trvá 30. 6. 2020. Úhrn jejich vyměřovacích základů činí 380 000 Kč. O tuto částku si sníží zaměstnavatel celkový úhrn vyměřovacích základů 430 000 Kč. Výsledná částka 50 000 Kč je snížený vyměřovací základ zaměstnavatele, z něhož bude zaměstnavatel platit pojistné ve výši 24,8 %, tj. 12 400 Kč. K této částce připočte pojistné, které platí zaměstnanci, výslednou částku musí zaměstnavatel odvést jako pojistné za měsíc červen.
I zaměstnavatelé, kterým bude prominuto pojistné při splnění výše uvedených podmínek, mohou uplatnit nárok na snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení podle zákona č. 255/2020 Sb. Zaměstnavatel, který za měsíce červen a červenec 2020 odvede snížené pojistné do 20. října 2020, bude z dlužného pojistného platit snížené penále.
další novinky v kategorii: Covid-19
Kompenzační bonus končí. Bilance Finanční správy: 2,4 milionu žádostí za téměř 44 miliard korun
12.08.2021
Dnem 2.8.2021 skončil termín pro podávání žádostí o kompenzační bonus. Od jeho spuštění v roce 2020 vyřídila Finanční správa více než jeden milion žádostí za jarní a 834 tisíc žádostí za podzimní bonusové období a v roce 2021 pak téměř 577 tisíc žádostí o nový kompenzační bonus. Program byl určen živnostníkům, společníkům malých s. r. o. a „dohodářům“, kterým Finanční správa vyplatila bonusy ve výši necelých 44 miliard korun. Kompenzační bonus se tak stal jednou z nejefektivnějších státních podpor a pomohl drobným podnikatelům překonat náročné období.
Nová výzva z programu COVID – Kultura podpoří kulturní památky
18.06.2021
Podpora provozovatelů nestátních kulturních památek, v nichž se platí vstupné. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s Ministerstvem kultury (MK) zveřejnilo výzvu 3.4 z programu COVID – Kultura, která se týká hradů, zámků, skanzenů, archeoparků aj. Žádosti bude možné podávat od 17. června do 13. srpna 2021.
MPO zveřejnilo druhou výzvu z programu COVID – Nepokryté náklady
14.06.2021
Od 28. června do 13. září budou moct podnikatelé žádat o podporu z plošného programu COVID – Nepokryté náklady. Žádosti se budou, stejně jako dosud, podávat prostřednictvím informačního systému AIS MPO. V aktuální 1. výzvě ze stejného titulu lze žádosti podávat do 19. července.
OSVČ mohou opět žádat o ošetřovné
07.06.2021
Od 30.5.2021 mohou osoby samostatně výdělečně činné opět žádat o „ošetřovné“ v kontextu s pandemií koronaviru. Aktuální podpora se týká období od 6. dubna do 16. května 2021. Příjem žádostí začal v 9 hodin, podávat je bude možné do konce června.
Vláda prodloužila část Antiviru, bude se týkat jen nařízených karantén a izolací
07.06.2021
Vláda dnes prodloužila až do konce června letošního roku část programu Antivirus. Jde o režim s označením A, který se bude vztahovat na zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci mají nařízenou karanténu nebo izolaci.
„Program Antivirus pomáhá zmírňovat následky pandemie na zaměstnanost už od loňského dubna a dosud podpořil přes jeden milion zaměstnanců. V těchto týdnech pokračuje rozvolňování vládních opatření, proto prodlužujeme pouze režim, který se týká karantén a izolací nařízených z důvodu onemocnění COVID- 19,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
