Kontakty

Telefon Telefon: +420 222 981 423
Mobil Mobil: +420 777 724 737
email E-mail: info@uds.cz
datová schránka Datová schránka: yen8z3r

Upozornění Ministerstva zdravotnictví k vystavování a vedení dočasné pracovní neschopnosti

06.01.2020

V souvislosti s dopady nového elektronického systému vystavování neschopenek se podle informací z terénu objevuje snaha přenášet povinnost vystavit neschopenku na jiné lékaře, než kteří jsou k tomu ze zákona povinni. Ministerstvo zdravotnictví proto uvádí na pravou míru, kdo má podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, povinnost vystavit neschopenku.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti u pojištěnce rozhodne (tedy „neschopenku“ vystaví) ten lékař, který vyšetřením zjistí, že pojištěnci zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost (= zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na nemocenském pojištění nebo samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba samostatně výdělečně činná na základě výkonu této činnosti přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, nebo zaměstnání zahraničního zaměstnance, pokud se přihlásil k účasti na nemocenském pojištění).

Zákon o nemocenském pojištění tedy nijak nepočítá s variantou, že jeden lékař (v nemocnici, ambulantní specialista apod.) vyšetřením sice zjistí dočasnou pracovní neschopnost, avšak neschopenku nevystaví, předá jen tuto informaci praktickému lékaři s tím, aby ten vystavil neschopenku. Takový postup není v souladu se zákonem.

Zákon stanoví výjimku z povinnosti vystavit neschopenku pouze pro lékaře poskytující zdravotní služby v rámci zdravotnické záchranné služby nebo lékařské pohotovostní služby.

Další případy, kdy a který lékař vystavuje neschopenku jsou uvedeny níže v textu § 57 odst. 1 NZP, jedná se např. o situaci, kdy je pojištěnec přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo když je pojištěnci na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče.

Stejný ošetřující lékař, který neschopenku vystavil, ji vede i nadále, pokud bude nadále vyšetřovat a léčit pacienta z důvodu, pro který u něj rozhodl o dočasné pracovní neschopnosti.

Na druhou stranu, pokud například praktický lékař vyšetří pacienta a zjistí, že pacient není pro svůj zdravotní stav schopný vykonávat zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, ale za účelem dalšího vyšetření jej odesílá například do nemocnice, přičemž toto další vyšetření nemá vliv na to, zda je pacient schopný vykonávat zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, platí v souladu s výše uvedeným, že rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavuje ten lékař, který tuto neschopnost zjistil první, tedy v tomto případě praktický lékař.

eNeschopenku vystavuje ošetřující lékař – tedy lékař, který svým vyšetřením zjistil, že pacientův zdravotní stav neumožňuje vykonávat zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, a léčí jej. Nelze postupovat tak, že by jeden lékař odeslal pacienta k jinému lékaři jen za účelem vystavení eNeschopenky.

Relevantní ustanovení zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“)

§ 53 odst. 1 ZNP:

Posuzování zdravotního stavu pojištěnců a dalších osob pro účely pojištění zahrnuje posuzování

a) dočasné pracovní neschopnosti,

b) pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby,

c) zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

§ 53 odst. 2 ZNP:

Posuzování zdravotního stavu

a) podle odstavce 1 písm. a) a c) provádí ošetřující lékař (§ 54), popřípadě ve stanovených případech (§ 75) příslušné orgány nemocenského pojištění svými lékaři,

b) podle odstavce 1 písm. b) provádějí příslušné orgány nemocenského pojištění svými lékaři.

§ 54 odst. 1 ZNP:

Ošetřujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatel zdravotních služeb, který svými lékaři poskytuje pojištěnci, ošetřované osobě nebo jiné posuzované osobě ambulantní, lůžkovou nebo lázeňskou léčebně rehabilitační péči, s výjimkou poskytovatele zdravotnické záchranné služby a lékařské pohotovostní služby, a poskytovatel pracovnělékařských služeb při ošetřování pojištěnce v rámci první pomoci, pokud získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Ošetřujícím lékařem se pro účely nemocenského pojištění u vojáků z povolání a vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby rozumí resortní poskytovatel zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu.

§ 54 odst. 2 ZNP:

Lékař, který provádí posuzování zdravotního stavu podle § 53 odst. 1 písm. a) a c), je oprávněn tuto činnost vykonávat jen v rozsahu své odbornosti.

§ 57 odst. 1 ZNP:

Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz (dále jen „nemoc“) nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

b) pojištěnce, který byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo kterému byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče,

c) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče, s výjimkou pojištěnce, který má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství,

d) pojištěnce, který nemůže pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo kompenzační pomůcky vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

e) pojištěnce v době nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství, jestliže mu závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě; dlouhodobým onemocněním se pro účely tohoto zákona rozumí takové onemocnění, které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden měsíc,

f) pojištěnky, která doložila potvrzením orgánu nemocenského pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu,

g) pojištěnce, který byl uznán invalidním v prvním nebo druhém stupni, pokud u tohoto pojištěnce v den, který bezprostředně následuje po dni, jímž byla ukončena dočasná pracovní neschopnost podle § 59 odst. 2, nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání dočasné pracovní neschopnosti, anebo nastaly nebo trvají jiné důvody, které by odůvodňovaly uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tato porucha nebo tyto důvody neumožňují pojištěnci vykonávat pojištěnou činnost.

§ 58 odst. 1 ZNP:

V průběhu dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař posuzuje, zda je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a zda se pracovní schopnost pojištěnce obnovila. Za stabilizovaný se pro účely tohoto zákona považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na určité úrovni zdraví a pracovní schopnosti, která umožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní nebo jinou pojištěnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu, a který další léčení již podstatně nemůže ovlivnit; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno zavedením určité léčby nebo pracovních omezení.

§ 59 odst. 1 ZNP:

Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti

a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření; pokud ošetřující lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost pozdějším než třetím kalendářním dnem následujícím po tomto vyšetření, má se za to, že dočasná pracovní neschopnost skončila tímto třetím kalendářním dnem,

b) pojištěnce, jestliže uplynulo alespoň 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyšetřením zjistí, že zdravotní stav je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to 30. kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření; to neplatí, jde-li o dočasnou pracovní neschopnost vojáka z povolání, vojáka v záloze ve výkonu vojenské činné služby nebo příslušníka bezpečnostního sboru,

c) pojištěnce při ukončení poskytování lůžkové nebo komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče, je-li splněna podmínka uvedená v písmenu a),

d) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče, při propuštění tohoto dítěte z lůžkové péče nebo při ukončení pobytu tohoto pojištěnce v zařízení, do jehož lůžkové péče bylo toto dítě přijato,

e) pojištěnce, který po opravě nebo opatření nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky může vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

f) pojištěnky, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství z jakékoliv pojištěné činnosti, k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud pojištěnka nezačala pobírat peněžitou pomoc v mateřství dříve,

g) pojištěnce, kterému závažné dlouhodobé onemocnění znemožňovalo pečovat o dítě, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav opět umožňuje pečovat o dítě,

h) pojištěnky, která byla v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s těhotenstvím a porodem podle § 57 odst. 1 písm. f), uplynutím šestého týdne po porodu, pokud není nadále dočasně práce neschopna z jiných důvodů,

i) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

j) pojištěnce, který se nedostaví k lékařskému ošetření nebo kontrole zdravotního stavu v den, který je vyznačen na rozhodnutí podle § 58 odst. 2, aniž by pojištěnec prokázal existenci vážných důvodů, pro které se k tomuto ošetření nebo kontrole nemohl dostavit, a to tímto dnem,

k) pojištěnce, který je poživatelem starobního důchodu a jehož pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, a to nejpozději dnem, kterým podle písemného oznámení orgánu nemocenského pojištění zanikl nárok na nemocenské, pokud k ukončení dočasné pracovní neschopnosti nedojde dříve podle písmen a) až e) nebo j).

Zdroj: www.mzcr.cz




další novinky v kategorii: Personalistika a mzdy

Podpora pro s.r.o. – nejčastější otázky a odpovědi
30.06.2020
Následující otázky a odpovědi k plánované podpoře formou kompenzačního bonusu pro společníky malých s.r.o. se vztahují k původnímu návrhu Ministerstva financí schválenému v pondělí 4. května vládou. Návrh nyní v legislativní nouzi projednává Parlament ČR a jeho parametry tak před nabytím účinnosti mohou doznat změn.


Firmy do 50 zaměstnanců nebudou muset platit sociální pojištění. Sněmovna schválila návrh ministryně Maláčové na rozšíření progr
30.06.2020
Poslanci dnes schválili novelu zákona o sociálním pojištění navrhovanou ministryní Janou Maláčovou (ČSSD). Návrh rozšiřuje dosavadní program Antivirus o nový režim C, který spočívá v odpuštění plateb odvodů na sociální pojištění. Týkat se bude firem do 50 zaměstnanců. MPSV tak poskytuje další cílenou podporu pro zmírnění dopadů koronavirové krize za účelem zachování maximálního možného počtu pracovních míst. Antivirus C má pomoci přibližně 88 % zaměstnavatelů a 1,4 milionu jejich zaměstnanců. Dopad na státní rozpočet se předpokládá ve výši max. 13,5 mld. Kč. Novela zákona byla poslanci projednána po takzvané „vratce“ ze Senátu a nyní ji musí ještě podepsat prezident republiky.


Vláda rozhodla o kompenzačním bonusu pro dohodáře a OSVČ s dohodou
30.06.2020
Lidé pracující na DPČ nebo DPP, kteří jsou účastníky nemocenského pojištění (tzv. pojištěná dohoda), a bylo jim kvůli koronaviru znemožněno pracovat, obdrží státní podporu. O kompenzační bonus budou moci zpětně žádat i OSVČ a společníci malých s.r.o. souběžně pracující na pojištěnou dohodu.


MPSV prosadilo výraznou pomoc zaměstnavatelům i rodinám. Sněmovna schválila novelu zákoníku práce
09.06.2020
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákoníku práce připravenou ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Součástí novely je zejména ukotvení sdíleného pracovního místa. Tato novinka umožní zvláště rodičům s malými dětmi lépe sladit pracovní a rodinný život. Pro zaměstnavatele je zároveň jednoduchým nástrojem na zavedení kratších pracovních úvazků bez složité administrativní zátěže.


Sdělení v souvislosti s uložením pracovní povinnosti studentům pro poskytování sociálních služeb po dobu nouzového stavu
29.05.2020
Na základě usnesení vlády ČR ze dne 13. března 2020 č. 207 o zajištění poskytování péče v zařízeních sociálních služeb po dobu nouzového stavu byla v souladu s § 35 zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon), uložena pracovní povinnost studentům pro poskytování sociálních služeb.


Kde nás najdete

UDS, s.r.o.
Vršovická 841/40, 101 00 Praha 10

Telefon: +420 222 981 423
Mobil:+420 777 724 737
E-mail: info@uds.cz

Mapa

Novinky

Informace GFŘ ke změnám sazeb DPH od 1. 7. 2020
S účinností od 1. 7. 2020 dochází v souladu se zákonem č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, ke změnám sazeb daně, a to k zařazení poskytnutí vybraných služeb do přílohy č. 2a k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). K vybraným změnám podáváme doplňující informace.

Přehledy o příjmech a výdajích mohou OSVČ podat jednoduše a online až do 18. 9. 2020
Každá osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), která vykonávala alespoň po část roku samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat příslušné správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a dalších údajích za daný rok. OSVČ bylo umožněno podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 bez sankcí až do 18. 9. 2020, avšak za podmínky, že k tomuto datu zároveň uhradí i doplatek pojistného za rok 2019. Pak bude OSVČ prominuto penále, které by jinak musela platit za opožděnou platbu.

další novinky

Kalkulace ceny