Kategorie novinek
Digitální daň v českém právu
31.10.2019Vláda obdržela od Ministerstva financí návrh na zavedení digitální daně v České republice, který reaguje na rychlý rozvoj služeb digitální ekonomiky a srovnává podmínky v českém daňovém prostředí. Digitální daň je navržená jako jednotná digitální daň a to ve výši 7% na vybrané internetové služby v ČR. Této dani budou podléhat firmy, jejichž globální obrat přesáhne 750 mil. eur (19 376 250 000 Kč) za rok a na území ČR dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 50 mil. Kč za zdanitelné služby, které se uskutečnily. Zároveň dani budou podléhat dané služby, u kterých bude překročena minimální hranice pro jejich zdanění. Nová daň nebude zdaňovat konečné uživatele.
„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v naší zemi, což je nefér vůči ostatním firmám v České republice, které tu daně odvádějí. Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení, jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
U společností splňující stanovený obrat, zákon zavádí 7% daň, a to ve třech specifických oblastech, kterými jsou umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní, využití mnohostranného digitálního rozhraní a prodej dat o uživatelích. Jde o stejný digitální model „DST“ dříve navržen Evropskou komisí. 7% dani budou také podléhat báze digitální ekonomiky, umožňující uživatelům poskytovat mezi sebou služby a zboží za úplatu.
Tyto služby budou podléhat digitální dani za předpokladu překročení minimální hranice pro jejich zdanění u daného plátce. U služeb reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích je v těchto případech hranicí obrat za danou službu minimálně 5 mil. Kč na území ČR. Digitální daň mnohostranného digitálního rozhraní se týká v případě, že toto rozhraní má více než 200 000 uživatelských účtů.
„Minimální prahy pro zdanění jednotlivých služeb jsme rozhodli zavést z toho důvodu, aby nová daň nedopadla nepříznivě na firmy, které tyto služby nabízejí jen okrajově a nejsou jejich hlavní činností. Digitální daň se tedy skutečně bude vztahovat na nejvýznamnější globální hráče, kteří dosáhli silného postavení i na našem trhu,“ odůvodňuje parametry digitální daně Alena Schillerová.
Digitální daň bude zřízena na bázi zdanění tržeb velkých gigantů. „To znamená, že základ daně budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období. Ale protože ne všechny tyto tržby budou za služby poskytnuté v ČR, bude do základu daně vstupovat jen jejich část vztahující se k českým uživatelům,“ vysvětluje ministryně financí. Zdaňovacím obdobím bude kalendářní rok. Daň bude placena v měsíčních zálohách a splatná bude ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Prohlášení vlády, která se zavázala a aktivně řeší digitální a sdílenou ekonomiku, je v souladu s návrhem. Zákon nabyde účinnost dle legislativního procesu, kde předpokládaný začátek digitální daně v ČR je od poloviny roku 2020. Předpokládaný roční výnos digitální daně do státního rozpočtu je pro rok 2020 vyčíslen na 2,1 mld. Kč, v dalších letech by pak měl dosáhnout 5 mld. Kč.
Ministerstvo financí říká, že konečné uživatele digitální daň nezdaňuje. V případě zavedení daně, vám jako koncovým uživatelům, nevzniká daňová povinnost. Zároveň tato skutečnost neříká, že se zavedenou daní, nevzniká žádná daňová povinnost. „Pokud totiž bude muset nějaká firma na území České republiky platit novou daň, dá se předpokládat, že se jí to nebude líbit, jelikož to firmě snižuje zisky. A proti snížení zisků se většinou bojuje zvýšením tržeb. Například tak, že se poskytovaná služba zdraží. Nebo zpoplatní, pokud byla doposud poskytována bezplatně. V konečném důsledku tak daň možná nezaplatí daná firma, ale vy. Tato daň může být přenesena na uživatele digitálních služeb v České republice prostřednictvím zvýšení cen za jednotlivé produkty.“ Dodává Martin Kopecký
Zdroje:
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Koalice se shodla na podobě kurzarbeitu
23.09.2020
Vláda se na dnešním jednání ve formátu koaliční rady dohodla na podobě a parametrech trvalého kurzarbeitu. Ten bude fungovat jako dlouhodobá podpora zaměstnanosti a podnikání, která bude aktivována v případě reálné potřeby formou nařízení vlády v případech závažného ohrožení ekonomiky státu nebo jejího odvětví. Opatření bude zakotveno do zákona o zaměstnanosti. Jeho novelu vláda projedná v pátek tohoto týdne.
MPSV představilo konkrétní podobu kurzarbeitu
17.09.2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo na konci srpna návrh změny zákona o zaměstnanosti, kterým se má od listopadu zavést do českého právního řádu dlouho očekávaný institut podpory v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit má nahradit program na podporu zaměstnanosti, tzv. Antivirus, jehož parametry a postupy částečně přebírá. MPSV tak reaguje na skutečnost, že stávající úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti obsažená v zákoně o zaměstnanosti se v praxi v době pandemie ukázala jako těžko využitelná, a to zejména vzhledem k nutnosti schválení každé žádosti vládou a k nízké míře vyplácené podpory. vyplácené podpory.
Dohodáři a OSVČ s dohodou mohou žádat o kompenzační bonus
13.08.2020
V pátek 7. srpna 2020 nabyla účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu připravená Ministerstvem financí. Finanční správa tak začala vyřizovat první žádosti. Pojištění dohodáři a OSVČ s dohodou mohou žádat nejpozději do 30. listopadu 2020. Peníze jim budou vyplaceny v řádu dnů.
Žádosti o kompenzační bonus za druhé bonusové období lze podat nejpozději do 7. srpna 2020
05.08.2020
Osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých s. r. o. mohou požádat o kompenzační bonus za druhé bonusové období nejpozději do 60 dnů po skončení tohoto bonusového období.
Kompenzační bonus pro OSVČ ve výši 25 tisíc korun - nejčastější otázky a odpovědi
04.08.2020
Kritéria pro nárok na kompenzační bonus a způsob jejich prokazování byl zvolen maximálně benevolentně tak, aby jej splnila drtivá většina OSVČ. Ministerstvo financí počítá s tím, že by nárok mohlo uplatnit až 700 000 OSVČ, což předpokládá rozpočtový dopad ve výši až 17,5 mld. Kč.
