Kategorie novinek
Rušno kolem e-neschopenky a karenční doby
12.01.2019Práce na legislativních změnách v oblasti práva sociálního zabezpečení a jejich schvalování v poslední době připomíná kovbojku. Zatímco zrušení karenční doby bylo po letech diskuzí schváleno Poslaneckou sněmovnou, aby bylo následně zamítnuto Senátem, projekt e-neschopenky byl nejprve schválen, poté odložen a nyní znovu v pozměněné podobě navržen Sněmovně k projednání. Co nás tedy v roce 2019 nakonec čeká?
Na provázání zrušení tzv. karenční doby se zavedením e-neschopenek trvali zejména zaměstnavatelé. Obávají se totiž, že její zrušení povede k nárůstu krátkodobých pracovních neschopností zaměstnanců, které jsou dnes ze strany zaměstnavatele jen velmi obtížně ověřitelné. E-neschopenky měly zaměstnavatelům umožnit efektivnější kontrolu dodržování režimu, jejž nemocnému zaměstnanci stanovil lékař.
Zaměstnavatel je v prvních 14 dnech nemoci zaměstnance oprávněn prověřit, zda zaměstnanec dodržuje základní povinnosti dočasně práce neschopného pojištěnce (tj. zdržovat se na stanovené adrese a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek). Kontrolu jsou zaměstnavatelé schopni provést teprve poté, kdy od zaměstnance obdrží neschopenku, v níž je uvedeno místo pobytu a rozsah vycházek. Rozsáhlejší kontrolu zaměstnanců po celou dobu nemoci může provádět i Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Té informace o dočasné pracovní neschopnosti zasílá přímo ošetřující lékař zaměstnance.
Byť jsou zaměstnanci povinni neschopenku zaměstnavateli předat neprodleně, v praxi k předání často dochází až po několika dnech, zejména pokud zaměstnanci k doručení využijí poštu. Zaměstnavatelé tedy oprávněně volali po urychlení komunikace mezi nimi, pacienty, lékaři a ČSSZ. Ministerstvo práce jim svým návrhem e-neschopenky vyšlo vstříc jen částečně.
Novela zákona o nemocenském pojištění týkající se e-neschopenek navrhuje tři hlavní opatření. První z nich zkracuje lhůtu pro ohlášení pracovní neschopnosti ze strany ošetřujícího lékaře vůči ČSSZ ze tří na jeden den. Druhé stanoví ošetřujícímu lékaři povinnost provádět tato ohlášení výlučně elektronickou formou. Třetí pak zavádí povinnost ČSSZ sdělit zaměstnavateli informace o pracovní neschopnosti zaměstnance na jeho žádost do 8 dnů.
Zatímco komunikace mezi lékaři a ČSSZ se může v důsledku novely skutečně urychlit a probíhat online, na oznamování vůči zaměstnavatelům se nic nemění. Budou tak muset i nadále spoléhat na papírovou neschopenku, kterou jim předá zaměstnanec. Údaje o pracovní neschopnosti si sice budou moci vyžádat u ČSSZ, lhůta stanovená k reakci je však neprakticky dlouhá.
Účinnost projektu e-neschopenky a zrušení karenční doby byly shodně navrženy na 1. červenec 2019. Zatímco projednávání novely zavádějící e-neschopenky je teprve na začátku, o novele rušící karenční dobu bude znovu hlasovat Poslanecká sněmovna. Vzhledem k tomu, že zrušení karenční doby mělo již při prvním schvalování mezi poslanci širokou podporu, lze očekávat, že verdikt Senátu bude přehlasován.
Zavedení e-neschopenek současně se zrušením karenční doby je jednou z programových priorit vlády. Nezbývá než doufat, že zákonodárci namísto termínu přijetí novely upřednostní kvalitu jejího znění a návrh bude ještě přepracován.
další novinky v kategorii: Personalistika a mzdy
Minimální mzda se v příštím roce výrazně zvýší o 1 900 Kč na 20 800 Kč měsíčně, schválila vláda v nařízení
25.09.2024
Minimální mzda se v příštím roce výrazně zvýší o 1 900 Kč
na 20 800 Kč měsíčně, schválila vláda v nařízení
Od srpna čekají zaměstnavatele u dohod o provedení práce změny
30.06.2024
Novou povinnost pro zaměstnavatele v oblasti nemocenského a důchodového pojištění přináší zákon č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013. Jedná se o evidenci všech dohod o provedení práce a hlášení příjmů z těchto dohod České správě sociálního zabezpečení. Realizace zákona proběhne ve dvou vlnách, přičemž ta první se zaměstnavatelů dotkne už brzy. Právní úprava vstoupí v účinnost 1. 7. 2024, poprvé budou zaměstnavatelé plnit nové povinnosti v srpnu 2024.
Vyšší podpora pro rodiny s dětmi: návrh MPSV na navýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun prošel Sněmovnou
30.10.2023
Poslanci dnes v rámci novely zákona o státní sociální podpoře schválili navýšení rodičovského příspěvku. Ten se rodičům dětí narozených od 1. ledna 2024 navýší o 50 tisíc korun, tedy z původních 300 tisíc na 350 tisíc. Zároveň bude jeho čerpání zkráceno ze čtyř let na tři roky. MPSV tak pokračuje v podpoře rodin s malými dětmi. Od letošního srpna navíc lidé mohou o rodičovský příspěvek požádat pohodlně on-line. Novela zároveň zjednodušuje komunikaci s Úřady práce ČR.
Transpoziční novela zákoníku práce
25.10.2023
Novelou zákoníku práce, která vstoupila v platnost 19. září 2023, se provádí transpozice několika evropských směrnic a přináší řadu novinek a pozitivních změn pro zaměstnavatele i zaměstnance a výhody pro pracující rodiče, pečující osoby a dohodáře.
Zvýší se rodičovský příspěvek pro nově narozené děti, prodlouží se náhradní výživné.
07.07.2023
Vláda dnes schválila zvýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun a zkrácení jeho čerpání na tři roky. Dobrou zprávou zejména pro samoživitelky v situacích, kdy se dlouhodobě nedaří vymáhat soudem stanovené výživné, je pak prodloužení náhradního výživného o dva roky. Vláda dnes schválila také úpravu, která umožní další digitalizaci a zjednodušování administrativy v rámci agendy státní sociální podpory. Cílem je kromě efektivnějšího vyřizování i lepší spolupráce mezi úřady.
