Kontakty

Telefon Telefon: +420 222 981 423
Mobil Mobil: +420 777 724 737
email E-mail: info@uds.cz
datová schránka Datová schránka: yen8z3r

Přijatá služba – jak obhájit její daňovou uznatelnost?

24.10.2018

Poskytují vám skupinoví nebo mimoskupinoví dodavatelé služby, u nichž si nejste zcela jisti jejich skutečnou podstatou, či máte pochybnosti o jejich přínosu pro vaši společnost? Ani finanční úřady se už nemusí spokojit s pouhým doložením daňového dokladu k takovéto službě. Pro daňové uplatnění daného nákladu je stále častěji potřeba doložit mnohem více.

Zatímco v uplynulých letech se finanční úřady zabývaly především službami od spojených osob, v současné době se čím dál častěji zaměřují i na služby přijaté od nespřízněných stran.

Proč tedy správci daně zpochybňují náklady v podobě přijatých služeb? Jsou dvě nejčastější příčiny. V prvním případě je to nedostatečné doložení, že služba byla skutečně poskytnuta (a to v období, kdy je o ní účtováno) a co je její podstatou. V druhé situaci je to neprokázání, že příjemci přijatá služba přinesla kýžený užitek, tj. sloužila či měla/mohla sloužit k dosažení, zajištění a udržení jeho zdanitelných příjmů. Nesmíme zapomínat ani na výši ceny za poskytnutou službu, která by měla být tržně obvyklá, a to i v případě mimoskupinových vztahů. Pokud totiž správce daně dojde k závěru, že byl příslušný smluvní vztah vytvořen primárně za účelem snížení základu daně/zvýšení daňové ztráty, mohou být smluvní strany považovány za osoby spřízněné (tzv. jinak spojené), a to i bez vzájemného kapitálového či personálního propojení.

Vraťme se k prokazování služeb jako takových. Závěry zpráv finančních úřadů při postupech k odstranění pochybností nebo daňových kontrolách v oblasti prokazování služeb nezřídka obsahují tvrzení obdobné tomuto: „V průběhu řízení vznikly správci daně pochybnosti o oprávněném zahrnutí nákladů do nákladů daňových, protože správci daně nebyly předloženy takové důkazní prostředky, ze kterých by bylo zřejmé, že bylo reálně plněno, kdy a jaké konkrétní práce a v jakém rozsahu a s jakým výsledkem byly dodavatelem fakturované práce provedeny a že sloužily k dosažení zajištění a udržení zdanitelných příjmů subjektu.“ Nepříjemným důsledkem takového závěru bývá doměření daně včetně příslušných sankcí s odůvodněním, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno.

Může-li být, zvláště s odstupem několika měsíců až let, složité doložit zpětně charakter poskytnuté služby a její výsledek, je o to složitější zpětně prokázat konkrétní přínos pro příjemce služby (tzv. benefit test). V praxi to znamená, že společnost by měla být u každého přijatého plnění připravena doložit, že výdaje vynaložené na toto plnění jí přinášejí nějakou výhodu. Takovýmto benefitem nemusí být nutně pouze přímé zvýšení jejích výnosů, ale může jít například i o úsporu nákladů, snížení rizika či zvýšení efektivity.

Nejvyšší správní soud dává ve výše uvedených případech správcům daně často za pravdu a konstatuje, že pouhým předložením faktury či smlouvy k předmětné službě není žádným způsobem doloženo ani skutečné poskytnutí služby ani přínos této služby jejímu příjemci.

Jak podobným nepříjemným diskuzím se správcem daně předcházet? Výchozím krokem je tuto oblast nepodceňovat v dobré víře, že až přijde finanční úřad na kontrolu, vše potřebné se doloží. Praxe ukazuje, že tak jednoduché to není. V době, kdy dorazí finanční úřad, už „pamětníci“ poskytnuté služby často ve společnosti nepracují. S nimi a s daty z jejich počítačů nenávratně zmizely všechny relevantní důkazy o poskytnutých službách. A i pokud příslušní odpovědní pracovníci ve společnosti stále pracují, dohledat správný podklad v záplavě dat může být po takové době opravdový oříšek. Ideální je zavést ve společnosti interní procesy, které zajistí co možná nejlepší dokumentaci k přijímaným službám a jejich přínosům pro případ daňové kontroly již v okamžiku jejich poskytnutí a díky nimž si společnost bude zároveň moci být jistá, že je dokumentace uložena na bezpečném místě pro pozdější snadné dohledání.

Závěrem nezbývá než doporučit včasné a důsledné shromažďování a archivování důkazních prostředků ke všem poskytnutým službám. Může jít o e-mailovou komunikaci, zadání úkolů, zápisy z telefonických rozhovorů či schůzek, výkazy práce poskytovatele, výstupy práce poskytovatele apod. Zároveň je vždy vhodné u významnějších přijatých služeb průběžně vyhodnocovat a dokumentovat jejich přínosy pro společnost (pro doložení tzv. benefit testu).




další novinky v kategorii: Obecné a ostatní

MPSV představilo konkrétní podobu kurzarbeitu
17.09.2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo na konci srpna návrh změny zákona o zaměstnanosti, kterým se má od listopadu zavést do českého právního řádu dlouho očekávaný institut podpory v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit má nahradit program na podporu zaměstnanosti, tzv. Antivirus, jehož parametry a postupy částečně přebírá. MPSV tak reaguje na skutečnost, že stávající úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti obsažená v zákoně o zaměstnanosti se v praxi v době pandemie ukázala jako těžko využitelná, a to zejména vzhledem k nutnosti schválení každé žádosti vládou a k nízké míře vyplácené podpory. vyplácené podpory.


Dohodáři a OSVČ s dohodou mohou žádat o kompenzační bonus
13.08.2020
V pátek 7. srpna 2020 nabyla účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu připravená Ministerstvem financí. Finanční správa tak začala vyřizovat první žádosti. Pojištění dohodáři a OSVČ s dohodou mohou žádat nejpozději do 30. listopadu 2020. Peníze jim budou vyplaceny v řádu dnů.


Žádosti o kompenzační bonus za druhé bonusové období lze podat nejpozději do 7. srpna 2020
05.08.2020
Osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých s. r. o. mohou požádat o kompenzační bonus za druhé bonusové období nejpozději do 60 dnů po skončení tohoto bonusového období.


Kompenzační bonus pro OSVČ ve výši 25 tisíc korun - nejčastější otázky a odpovědi
04.08.2020
Kritéria pro nárok na kompenzační bonus a způsob jejich prokazování byl zvolen maximálně benevolentně tak, aby jej splnila drtivá většina OSVČ. Ministerstvo financí počítá s tím, že by nárok mohlo uplatnit až 700 000 OSVČ, což předpokládá rozpočtový dopad ve výši až 17,5 mld. Kč.


Kompenzační bonus pro OSVČ ve výši 25 tisíc korun - nejčastější otázky a odpovědi II
04.08.2020


Kde nás najdete

UDS, s.r.o.
Vršovická 841/40, 101 00 Praha 10

Telefon: +420 222 981 423
Mobil:+420 777 724 737
E-mail: info@uds.cz

Mapa

Novinky

MPSV představilo konkrétní podobu kurzarbeitu
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo na konci srpna návrh změny zákona o zaměstnanosti, kterým se má od listopadu zavést do českého právního řádu dlouho očekávaný institut podpory v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit má nahradit program na podporu zaměstnanosti, tzv. Antivirus, jehož parametry a postupy částečně přebírá. MPSV tak reaguje na skutečnost, že stávající úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti obsažená v zákoně o zaměstnanosti se v praxi v době pandemie ukázala jako těžko využitelná, a to zejména vzhledem k nutnosti schválení každé žádosti vládou a k nízké míře vyplácené podpory. vyplácené podpory.

Novela zákona o DPH nabývá účinnosti dnem 1. září 2020
Zákonem č. 343/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění dochází od 1. září 2020 k novele zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“).

další novinky

Kalkulace ceny