Kontakty

Telefon Telefon: +420 222 981 423
Mobil Mobil: +420 777 724 737
email E-mail: info@uds.cz

Přijatá služba – jak obhájit její daňovou uznatelnost?

24.10.2018

Poskytují vám skupinoví nebo mimoskupinoví dodavatelé služby, u nichž si nejste zcela jisti jejich skutečnou podstatou, či máte pochybnosti o jejich přínosu pro vaši společnost? Ani finanční úřady se už nemusí spokojit s pouhým doložením daňového dokladu k takovéto službě. Pro daňové uplatnění daného nákladu je stále častěji potřeba doložit mnohem více.

Zatímco v uplynulých letech se finanční úřady zabývaly především službami od spojených osob, v současné době se čím dál častěji zaměřují i na služby přijaté od nespřízněných stran.

Proč tedy správci daně zpochybňují náklady v podobě přijatých služeb? Jsou dvě nejčastější příčiny. V prvním případě je to nedostatečné doložení, že služba byla skutečně poskytnuta (a to v období, kdy je o ní účtováno) a co je její podstatou. V druhé situaci je to neprokázání, že příjemci přijatá služba přinesla kýžený užitek, tj. sloužila či měla/mohla sloužit k dosažení, zajištění a udržení jeho zdanitelných příjmů. Nesmíme zapomínat ani na výši ceny za poskytnutou službu, která by měla být tržně obvyklá, a to i v případě mimoskupinových vztahů. Pokud totiž správce daně dojde k závěru, že byl příslušný smluvní vztah vytvořen primárně za účelem snížení základu daně/zvýšení daňové ztráty, mohou být smluvní strany považovány za osoby spřízněné (tzv. jinak spojené), a to i bez vzájemného kapitálového či personálního propojení.

Vraťme se k prokazování služeb jako takových. Závěry zpráv finančních úřadů při postupech k odstranění pochybností nebo daňových kontrolách v oblasti prokazování služeb nezřídka obsahují tvrzení obdobné tomuto: „V průběhu řízení vznikly správci daně pochybnosti o oprávněném zahrnutí nákladů do nákladů daňových, protože správci daně nebyly předloženy takové důkazní prostředky, ze kterých by bylo zřejmé, že bylo reálně plněno, kdy a jaké konkrétní práce a v jakém rozsahu a s jakým výsledkem byly dodavatelem fakturované práce provedeny a že sloužily k dosažení zajištění a udržení zdanitelných příjmů subjektu.“ Nepříjemným důsledkem takového závěru bývá doměření daně včetně příslušných sankcí s odůvodněním, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno.

Může-li být, zvláště s odstupem několika měsíců až let, složité doložit zpětně charakter poskytnuté služby a její výsledek, je o to složitější zpětně prokázat konkrétní přínos pro příjemce služby (tzv. benefit test). V praxi to znamená, že společnost by měla být u každého přijatého plnění připravena doložit, že výdaje vynaložené na toto plnění jí přinášejí nějakou výhodu. Takovýmto benefitem nemusí být nutně pouze přímé zvýšení jejích výnosů, ale může jít například i o úsporu nákladů, snížení rizika či zvýšení efektivity.

Nejvyšší správní soud dává ve výše uvedených případech správcům daně často za pravdu a konstatuje, že pouhým předložením faktury či smlouvy k předmětné službě není žádným způsobem doloženo ani skutečné poskytnutí služby ani přínos této služby jejímu příjemci.

Jak podobným nepříjemným diskuzím se správcem daně předcházet? Výchozím krokem je tuto oblast nepodceňovat v dobré víře, že až přijde finanční úřad na kontrolu, vše potřebné se doloží. Praxe ukazuje, že tak jednoduché to není. V době, kdy dorazí finanční úřad, už „pamětníci“ poskytnuté služby často ve společnosti nepracují. S nimi a s daty z jejich počítačů nenávratně zmizely všechny relevantní důkazy o poskytnutých službách. A i pokud příslušní odpovědní pracovníci ve společnosti stále pracují, dohledat správný podklad v záplavě dat může být po takové době opravdový oříšek. Ideální je zavést ve společnosti interní procesy, které zajistí co možná nejlepší dokumentaci k přijímaným službám a jejich přínosům pro případ daňové kontroly již v okamžiku jejich poskytnutí a díky nimž si společnost bude zároveň moci být jistá, že je dokumentace uložena na bezpečném místě pro pozdější snadné dohledání.

Závěrem nezbývá než doporučit včasné a důsledné shromažďování a archivování důkazních prostředků ke všem poskytnutým službám. Může jít o e-mailovou komunikaci, zadání úkolů, zápisy z telefonických rozhovorů či schůzek, výkazy práce poskytovatele, výstupy práce poskytovatele apod. Zároveň je vždy vhodné u významnějších přijatých služeb průběžně vyhodnocovat a dokumentovat jejich přínosy pro společnost (pro doložení tzv. benefit testu).




další novinky v kategorii: Obecné a ostatní

Vznikl vám přeplatek na dani? Kdy vám ho musí berňák vyplatit?
22.03.2019
Pokud vám na základě daňového přiznání vznikl přeplatek, je třeba o něj zažádat. Dokdy je finanční úřad povinen peníze uhradit?


Na podporu české justice půjde z Norských fondů 170 milionů korun
22.03.2019
Program Norských fondů s názvem „Spravedlnost“ byl 20.3.2019 oficiálně zahájen na konferenci v Praze. Během programového období Norských fondů 2014 – 2021 bude rozděleno přibližně 170 milionů korun na projekty zaměřené na podporu nápravných zařízení, posílení právního státu a zvýšení účinnosti soudního systému.


Alena Schillerová: Vybudování on-line finančního úřadu je pro mě prioritou číslo jedna
22.03.2019
Nový on-line finanční úřad slibuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podobný by mohl být elektronickému bankovnictví a měl by zjednodušit elektronickou komunikaci s berňákem. Umožnil by například odeslat podání z daňové informační schránky bez nutnosti elektronického podpisu. Dříve než za dva roky ale nebude.


Poslanecká sněmovna opět schválila daňový balíček Ministerstva financí
19.03.2019
Poslanecká sněmovna dne 12.3.2019 na jednání schválila návrh zákona z dílny Ministerstva financí, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Tzv. daňový balíček představuje soubor novel daňových zákonů, zejména zákona o daních z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty a daňového řádu. Poslanecká sněmovna jej schválila již 21. prosince 2018. Senátoři ale poslancům zákon vrátili s pozměňovacími návrhy, k nimž se MF blíže vyjádřilo v pondělní tiskové zprávě.


Ministerstvo financí představilo Koncepci rozvoje kapitálového trhu v ČR
19.03.2019
Ukázat na silné a slabé stránky kapitálového trhu v České republice a nastínit dlouhodobou strategii pro jeho rozvoj. To je cílem Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice na léta 2019 – 2023, kterou vláda schválila 4. března 2019. Nový strategický dokument na dnešní tiskové konferenci představily ministryně financí Alena Schillerová a náměstkyně ministryně financí pro mezinárodní vztahy Lenka Dupáková.


Kde nás najdete

UDS, s.r.o.
Vršovická 841/40, 101 00 Praha 10

Telefon: +420 222 981 423
Mobil:+420 777 724 737
E-mail: info@uds.cz

Mapa

Novinky

Sleva na manželku: Jak na výpočet vlastních příjmů pro účely uplatnění slevy
Jedna z častých chyb při uplatnění slevy na manželku (manžela) v daňovém přiznání se objevuje při výpočtu vlastních příjmů.

Vznikl vám přeplatek na dani? Kdy vám ho musí berňák vyplatit?
Pokud vám na základě daňového přiznání vznikl přeplatek, je třeba o něj zažádat. Dokdy je finanční úřad povinen peníze uhradit?

další novinky

Kalkulace ceny