Kontakty

Telefon Telefon: +420 222 981 423
Mobil Mobil: +420 777 724 737
email E-mail: info@uds.cz

Novela zákoníku práce. Návrat po rodičovské, odvolání a další změny

18.10.2018

Návrh novely zákoníku práce, který je momentálně v připomínkovém řízení, přináší řadu úprav i nových povinností

V podstatě nahrazuje původní návrh novely zákona, jež měl nabýt účinnosti již od roku 2016 a nikdy schválen nebyl. Některé změny jsou stejné nebo velmi podobné. Řadu plánovaných změn a nových institutů však současný návrh neobsahuje. Kupříkladu zmizel dlouho diskutovaný pojem „vrcholový řídící zaměstnanec“.

Dočasné přidělení dle § 43a zákoníku práce

V současné době je možné přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli až na dobu šesti měsíců. Novelou se navrhuje toto přidělení zkrátit na jeden měsíc. Současně se rozšiřuje rozsah přípustné náhrady nákladů, jež mohou pravidelně v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnance vzniknout. Podmínkou pro jejich účtování je prokazatelný vznik těchto nákladů na straně přidělujícího zaměstnavatele.

Ustanovení o dočasném přidělení zaměstnanců není možné, a novela zákoníku práce to striktně vylučuje, využít zaměstnavatelem, jež je agenturou práce. Agentury práce přidělují agenturní zaměstnance k uživateli za úplatu, tedy již v rámci svého podnikání.

Návrat zaměstnance po rodičovské dovolené – § 47 zákoníku práce

Novela rovněž rozšiřuje povinnost zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště v případě návratu z rodičovské dovolené. Toto ustanovení poskytuje speciální ochranu zaměstnancům, kteří nastupují zpět do zaměstnání po skončení některých překážek v práci. Zaměstnavatel je povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zařadit je podle pracovní smlouvy. Takto se v současné době postupuje kupříkladu při návratu z mateřské dovolené nebo ošetřovného.

Právníci však poukazují na skutečnost, že druh práce i místo výkonu práce mohou být se zaměstnancem sjednány poměrně široce. V taktovém případě toto ustanovení postrádá smysl a v praxi vede k absurdním postupům, kdy zaměstnavatel na jeden či jen několik dnů zařadí zaměstnance po skončení výše uvedených překážek v práci na jeho původní práci a pracoviště, aby následně využil jeho pracovní síly v rámci šíře sjednaného druhu práce a místa výkonu práce. Zákoník práce totiž vůbec neřeší, po jak dlouhou dobu po skončení překážky v práci by měl zaměstnavatel zaměstnance na původní práci a původním pracovišti zaměstnávat. Místo aby bylo toto ustanovení upraveno či přímo zrušeno, novela jej rozšiřuje o další překážku v práci.

Výpověď při přechodu práv a povinností – § 51a zákoníku práce

Podle stávající právní úpravy § 51a zákoníku práce v případě, že dá zaměstnanec zaměstnavateli výpověď v souvislosti s přechodem práv a povinností nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, skončí pracovní poměr nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu nebo dni přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Zaměstnanec může s výpovědí vyčkávat a dát výpověď i několik hodin přede dnem přechodu. Přejímající zaměstnavatel tak do poslední chvíle před přechodem neví, kolik zaměstnanců k němu skutečně přejde. Na druhé straně nastávají situace, kdy zaměstnavatel zaměstnance vůbec neinformuje nebo jej neinformuje včas, a dojde k přechodu práv a povinností, aniž by se to dozvěděli. Pokud již k přechodu došlo, nelze využít výpovědi podle § 51a zákoníku práce.

Navrhuje se proto stanovit 15 dnů, ve kterých zaměstnanec musí dát výpověď, aby ke skončení pracovního poměru došlo dnem, který předchází dni přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Těchto 15 dnů běží ode dne, kdy byl sám zaměstnanec o přechodu informován. Pokud zaměstnanec nebude informován tak, aby mohl dát výpověď před uskutečněním přechodu práv a povinností, nebo pokud o přechodu nebude informován nejméně 30 dnů před přechodem, navrhuje se, aby mohl tuto výpověď dát ještě do 2 měsíců ode dne, kdy se přechod uskutečnil. Speciální výpovědní doba 15 dnů by začala běžet dnem, v němž byla výpověď doručena zaměstnavateli.




další novinky v kategorii: Personalistika a mzdy

Sněmovna schválila zrušení karenční doby. Jaká kompenzace čeká zaměstnavatele?
07.11.2018
Poslanecká sněmovna dnes schválila zrušení karenční doby. Pro zaměstnavatele je navržena kompenzace v podobě snížení pojistného na nemocenské.


Nemění se jen výše záloh pro OSVČ. Mění se i splatnost pojistného
07.11.2018
Změny od roku 2019 budou razantnější. Po dlouhé době přichází novinka v placení důchodového a nemocenského pojištění. A neznalost zákona neomlouvá. Tradičně s novým rokem přichází i nová výše záloh. Změnu přináší nařízení vlády s číslem 213/2018 Sb.


Zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2019
24.10.2018
Ve Sbírce zákonů byly zveřejněny údaje o průměrné mzdě. Z těchto údajů se stanoví zálohy pro OSVČ i minimální vyměřovací základ pro zaměstnance. Podnikatelům se zvyšují zálohy. Zaměstnancům minimální vyměřovací základ. Na rozdíl od podnikatelů zaměstnance i zaměstnavatele změny potěší.


Dohody konané mimo pracovní poměr. Nově s evidencí a zaručenou mzdou
24.10.2018
Zákonodárci si v připravované novele zákoníku práce posvítili nejen na dohody konané mimo pracovní poměr, ale i na minimální a zaručenou mzdu.


Elektronická neschopenka. Nové povinnosti pro lékaře i zaměstnavatele
18.10.2018
Zavedení e-neschopenky souvisí i se zrušením karenční doby v době pracovní neschopnosti. Navrhují se nové, kratší lhůty hlášení. V praxi téměř nereálné


Kde nás najdete

UDS, s.r.o.
Vršovická 841/40, 101 00 Praha 10

Telefon: +420 222 981 423
Mobil:+420 777 724 737
E-mail: info@uds.cz

Mapa

Novinky

Soudní dvůr: Má holding nárok na odpočet DPH u „zmařené“ akvizice?
Touto otázkou se zaobíral Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v případu Ryanair Ltd. V říjnu 2018 rozhodl, že nárok na odpočet DPH u nákladů souvisejících s akvizicí, která se nakonec neuskutečnila, respektive nedošlo oproti původnímu plánu k převzetí všech akcií, existuje.

Soudy zpřesňují podmínky úroku z neoprávněného jednání správce daně
Vítězný spor s finančním úřadem může být kompenzován přiznáním úroku z neoprávněného jednání správce. Jeho výše odpovídá repo sazbě České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů, aktuálně tedy činí 15,5 % ročně. V některých případech může být až dvojnásobná. Správce daně by měl tento úrok přiznávat automaticky, v praxi tomu tak vždy není v důsledku výkladových nejasností.

další novinky

Kalkulace ceny