Kategorie novinek
4 novinky v regulaci pojištění, které přináší IDD
02.05.2018Vyšší ochranu spotřebitelů i důvěryhodnost celého pojišťovacího sektoru slibuje evropská směrnice známá jako IDD (Insurance Distribution Directive). V Poslanecké sněmovně právě vrcholí projednávání vládního návrhu zákona o distribuci pojištění a zajištění, jenž z této směrnice vychází. Má nahradit stávající úpravu obsaženou v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Shrnujeme čtyři nejdůležitější změny.
1. Nová kategorizace zprostředkovatelů
Návrh rozšiřuje působnost regulace i na přímý prodej pojištění v pobočkách pojišťoven a zavádí jiný způsob vymezení osob oprávněných ke zprostředkování pojištění nebo zajištění. Nově jimi jsou pouze samostatný zprostředkovatel, který zahrnuje dosavadní kategorie pojišťovacího makléře a pojišťovacího agenta, při současném zákazu souběhu makléřské a agentské činnosti v rámci jednoho zprostředkovatele, vázaný zástupce a dále doplňkový pojišťovací zprostředkovatel a pojišťovací zprostředkovatel se sídlem v jiném členském státě EU. Činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je z působnosti zákona vyjmuta a přesunuta jako živnost do režimu živnostenského zákona.
2. Změny v registraci
Distribuce pojištění i zajištění je podmíněna oprávněním České národní banky (ČNB) nebo zápisem do registru zprostředkovatelů. Oprávnění poskytovat zprostředkovatelskou činnost je však nově omezeno na dobu jednoho roku, a pokud nedojde k zaplacení „prodlužovacího“ správního poplatku, zanikne. Dále musí být u zprostředkovatelů trvale splněny podmínky odborné způsobilosti. Ty se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání a osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky a absolvování každoročního následného vzdělání v rozsahu 15 hodin u osoby akreditované ČNB.
3. Nová pravidla jednání při distribuci pojištění
Návrh zákona stanoví rozsáhlé informační povinnosti vůči zákazníkovi při distribuci pojištění, stejně jako povinnosti týkající se poskytování rad, zaznamenávání jednání vedoucího ke sjednání, podstatné změně, případně ukončení pojištění a uchovávání dokumentů.
4. Efektivnější dohled a zpřísnění sankcí
Snížení počtu přímo dohlížených subjektů a posílení odpovědnosti za kvalitu jejich distribuční sítě vytváří podmínky pro efektivnější výkon dohledu ze strany ČNB. V rovině sankcí návrh zákona rozšiřuje možnosti stíhat porušení konkrétních povinností a v návaznosti na IDD také navyšuje maximální výše pokut.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Rozsudek NSS č.j. 9 Afs 52/2017-26 k uplatnění úroků z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 daňového řádu
18.05.2018
Dne 28. března 2018 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek evidovaný pod čj. 9 Afs 52/2017-26 ve věci kasační stížnosti ohledně žádosti o zaplacení úroků z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu podané u správce místních poplatků.
Změna při vyplňování u transakcí se spojenými osobami
02.05.2018
Pro zdaňovací období započatá v roce 2017 dochází ke změnám při vyplňování Samostatné přílohy k položce 12 I. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „Příloha k TP“).
Sdílená ekonomika: přehled opatření
02.05.2018
MF aktivně reaguje na nové obchodní modely související s fenoménem sdílené ekonomiky tak, aby v České republice byl zachován řádný a spravedlivý výběr daní. Současné daňové předpisy obsahují návod, jak platit daně i v případě sdílené ekonomiky. V tomto ohledu nejsou zapotřebí žádné speciální postupy zdaňování.
MF posílá do připomínkového řízení novelu narovnávající trh s krátkodobým ubytováním
02.05.2018
Ministerstvo financí dnes předložilo do vnějšího připomínkového řízení novelu zákona o místních poplatcích, která reaguje na dynamický rozvoj sdílené ekonomiky a nastavuje rovná pravidla pro trh s krátkodobým ubytováním.
NSS neuznal jako daňový náklad zprostředkovatelské provize hrazené nespřízněné osobě
02.05.2018
Nejvyšší správní soud navzdory předloženým dokumentům a svědectvím neuznal zprostředkovatelské provize placené nespojené osobě jako daňově účinný náklad. Důkazní břemeno nese příjemce služby, který je povinen prokázat, že zprostředkování skutečně proběhlo. Důkazního břemene ho nezbaví ani skutečnost, že se odvolává na obchodní tajemství zprostředkovatele.
