Kategorie novinek
Kuchařka GFŘ k projektům výzkumu a vývoje
02.11.2017Judikatura Nejvyššího správního soudu potvrzuje, že bezchybný projekt výzkumu a vývoje je nezbytnou podmínkou pro uplatnění daňového odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo Informaci shrnující judikované závěry do jednoho dokumentu. Odchýlení od popsaných náležitostí může znamenat vyšší riziko sporu než doposud.
Do určité míry a s jistou nadsázkou lze vydanou Informaci označit za „kuchařku“ pro daňové poplatníky k projektu výzkumu a vývoje. Obsahuje však recept v kuchařce všechny ingredience tak, jak je předepisuje zákon?
V první řadě GFŘ uvádí, že projekt výzkumu a vývoje musí být sepsán a schválen před samotným zahájením výzkumné či vývojové aktivity. Je tedy nutné, aby aktuálnímu stavu před zahájením projektu odpovídaly například základní identifikační údaje společnosti. Dále se musí jednat o projekt písemný, základní a ucelený, cíleně a vědomě utvořený, který má být následně poplatníkem realizován. Informace zdůrazňuje, že není povinností správce daně aktivně sjednocovat několik dokumentů, aby získal veškeré zákonné náležitosti projektové dokumentace.
Další zásadní náležitostí projektu je definice cílů projektu. K této podmínce GFŘ uvádí, že by měla být specifikována podstata výzkumné či vývojové činnosti. Zároveň doporučuje popsat stávající stav a jeho limity či nedostatky. Popis aktuálního stavu napomáhá zdůvodnit, proč je potřeba ho změnit. Výsledkem nového stavu může být zcela nové a jedinečné řešení. Na druhou stranu GFŘ připouští, že výsledek samotný se svou podstatou může blížit řešení již známému a využívanému, avšak samotná výzkumná či vývojová aktivita musí běžnou úroveň stávajícího stavu významně přesahovat.
GFŘ klade důraz i na vedení průběžné dokumentace a evidence postupů řešení projektu, a to nejen v souvislosti s podmínkou jeho pozdější kontroly a hodnocení. Při vedení evidence by se měl daňový poplatník zaměřit na vyhodnocování stanovených cílů. Přestože lze vedení podpůrné evidence doporučit, zákon samotný takovou podmínku přímo neobsahuje.
V samém závěru Informace GFŘ naznačuje, že nesplnění všech zákonných náležitostí projektu může vést k tomu, že správce daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje neuzná. Je patrné, že správce daně bude klást důraz zejména na formální stránku projektu výzkumu a vývoje. Doporučujeme proto věnovat zvýšenou pozornost popisu vykonávaných aktivit. V případě zájmu prověříme vaši stávající dokumentaci k uplatňovanému odpočtu a posoudíme, zda by vyhověla představám finanční správy.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Rozsudek NSS č.j. 9 Afs 52/2017-26 k uplatnění úroků z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 daňového řádu
18.05.2018
Dne 28. března 2018 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek evidovaný pod čj. 9 Afs 52/2017-26 ve věci kasační stížnosti ohledně žádosti o zaplacení úroků z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu podané u správce místních poplatků.
Změna při vyplňování u transakcí se spojenými osobami
02.05.2018
Pro zdaňovací období započatá v roce 2017 dochází ke změnám při vyplňování Samostatné přílohy k položce 12 I. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „Příloha k TP“).
Sdílená ekonomika: přehled opatření
02.05.2018
MF aktivně reaguje na nové obchodní modely související s fenoménem sdílené ekonomiky tak, aby v České republice byl zachován řádný a spravedlivý výběr daní. Současné daňové předpisy obsahují návod, jak platit daně i v případě sdílené ekonomiky. V tomto ohledu nejsou zapotřebí žádné speciální postupy zdaňování.
MF posílá do připomínkového řízení novelu narovnávající trh s krátkodobým ubytováním
02.05.2018
Ministerstvo financí dnes předložilo do vnějšího připomínkového řízení novelu zákona o místních poplatcích, která reaguje na dynamický rozvoj sdílené ekonomiky a nastavuje rovná pravidla pro trh s krátkodobým ubytováním.
NSS neuznal jako daňový náklad zprostředkovatelské provize hrazené nespřízněné osobě
02.05.2018
Nejvyšší správní soud navzdory předloženým dokumentům a svědectvím neuznal zprostředkovatelské provize placené nespojené osobě jako daňově účinný náklad. Důkazní břemeno nese příjemce služby, který je povinen prokázat, že zprostředkování skutečně proběhlo. Důkazního břemene ho nezbaví ani skutečnost, že se odvolává na obchodní tajemství zprostředkovatele.
