Kategorie novinek
Zdanění disproporční výplaty podílu na zisku
05.10.2017Koordinační výbor Generálního finančního ředitelství a Komory daňových poradců nedávno řešil příspěvek týkající se zdanění výplaty podílu na zisku dle zákona o obchodních korporacích v případě, kdy společníkům ve společnosti s ručením omezeným nebo akcionářům v akciové společnosti plyne podíl na zisku v jiném poměru, než odpovídá jejich podílu na základním kapitálu.
Zákon o obchodních korporacích poskytuje flexibilitu při způsobu určení výše podílu na zisku. Obvykle společníkům připadá podíl na zisku v poměru k jejich podílu, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Obdobná úprava platí i u akcionářů, kterým standardně náleží podíl na zisku odpovídající jejich podílu na základním kapitálu, neurčí-li stanovy ve vztahu k určité třídě akcií jinak.
Cílem diskuze bylo vyjasnit, zda výplata podílu na zisku, který neodráží poměr účasti na základním kapitálu mezi českými daňovými rezidenty, podléhá běžnému daňovému režimu, tj. zdanění srážkovou daní ve výši 15 %, s případným osvobozením při výplatě mateřské společnosti. Výbor se také zabýval otázkou, zda takový podíl na zisku nemůže pro přijímající subjekt vést k realizaci jiného zdanitelného příjmu.
Příspěvek se zabýval různými variantami disproporční výplaty podílu na zisku. Jednou z nich byla výplata upravená ve společenské smlouvě na fixní výši odlišnou od podílu na základním kapitálu. Další zahrnovala každoroční změnu stanov akciové společnosti, kdy při zachování akcionářské struktury náleží danému akcionáři každý rok jiná výše podílu na zisku. A konečně třetí pak byla možnost nastavení podílu na zisku v závislosti na výši distribuovaného zisku (např. zisk do výše 10 mil. Kč se rozdělí mezi společníky v poměru jejich podílů a zisk nad tuto částku v jiném poměru). Všechny výše uvedené změny v alokaci podílu na zisku jsou podložené řádnými ekonomickými důvody a jejich cílem není dosažení úspory na dani z příjmů nebo získání jiné daňové výhody.
Předkladatelé příspěvku i Generální finanční ředitelství došli ke shodnému závěru. Výplata podílu na zisku ve výši odlišné od podílu na kapitálu obchodní korporace provedená v souladu se zákonem o obchodních korporacích podléhá standardnímu daňovému režimu, tj. srážkové dani ve výši 15 %. Co se týče osvobození při výplatě podílu mateřské společnosti, to lze aplikovat. Koordinační výbor navíc potvrdil, že u společníka či akcionáře, který získá větší podíl na zisku, než odpovídá jeho podílu na základním kapitálu, by nemělo docházet k realizaci jiného zdanitelného příjmu.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Rozsudek NSS č.j. 9 Afs 52/2017-26 k uplatnění úroků z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 daňového řádu
18.05.2018
Dne 28. března 2018 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek evidovaný pod čj. 9 Afs 52/2017-26 ve věci kasační stížnosti ohledně žádosti o zaplacení úroků z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu podané u správce místních poplatků.
Změna při vyplňování u transakcí se spojenými osobami
02.05.2018
Pro zdaňovací období započatá v roce 2017 dochází ke změnám při vyplňování Samostatné přílohy k položce 12 I. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „Příloha k TP“).
Sdílená ekonomika: přehled opatření
02.05.2018
MF aktivně reaguje na nové obchodní modely související s fenoménem sdílené ekonomiky tak, aby v České republice byl zachován řádný a spravedlivý výběr daní. Současné daňové předpisy obsahují návod, jak platit daně i v případě sdílené ekonomiky. V tomto ohledu nejsou zapotřebí žádné speciální postupy zdaňování.
MF posílá do připomínkového řízení novelu narovnávající trh s krátkodobým ubytováním
02.05.2018
Ministerstvo financí dnes předložilo do vnějšího připomínkového řízení novelu zákona o místních poplatcích, která reaguje na dynamický rozvoj sdílené ekonomiky a nastavuje rovná pravidla pro trh s krátkodobým ubytováním.
NSS neuznal jako daňový náklad zprostředkovatelské provize hrazené nespřízněné osobě
02.05.2018
Nejvyšší správní soud navzdory předloženým dokumentům a svědectvím neuznal zprostředkovatelské provize placené nespojené osobě jako daňově účinný náklad. Důkazní břemeno nese příjemce služby, který je povinen prokázat, že zprostředkování skutečně proběhlo. Důkazního břemene ho nezbaví ani skutečnost, že se odvolává na obchodní tajemství zprostředkovatele.
