Kontakty

Telefon Telefon: +420 222 981 423
Mobil Mobil: +420 777 724 737
email E-mail: info@uds.cz

Jak na spropitné v souladu se zákonem

22.09.2017
Je zřejmé, že spropitné, které přenechá zákazník obsluze či podnikateli, je třeba zdanit. Nejen to, které je placeno prostřednictvím platebních karet.

Často se navíc jedná o evidovanou tržbu v rámci EET. Zdaleka se netýká jen restaurací či hotelů. Dýško se běžně dává například v kadeřnictví, na kosmetice atd.

Spropitné, dýško nebo tringelt?

Ať už peníze navíc nazveme jakkoli, jedná se o nepovinnou platbu vyjadřující míru spokojenosti zákazníka. Obvykle jde o odměnu obsluhujícímu personálu či přímo podnikateli, kterou host (zákazník, klient) vyjadřuje svou spokojenost s obsluhou či poskytnutými službami. Jde o dobrovolné zvýšení požadované platby v hotovosti nebo kartou na účet podnikatele.

Spropitné jako takové není upraveno žádným českým právním předpisem. Je však zřejmé, že odměna, která se v podnicích nechává buď přímo obsluze, nebo celému podniku, podléhá daňové povinnosti. Daň by měla být příjemcem odvedena vždy. V praxi to ale obdarovaní zaměstnanci většinou nedělají. Jak připouští Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství, prokazování takových příjmů je minimálně problematické. Nicméně správci daně mohou v odůvodněných případech v souladu s daňovým řádem využít k doměření daně pomůcky (např. zjištěné částky spropitného u srovnatelného podniku, ve stejném místě a čase).

Jiné je to se spropitným poskytnutým při platbě bankovní kartou. Takové spropitné se skrýt nedá. Navíc s příchodem elektronických pokladen přibyla povinnost tržbu zaevidovat. Zdanění a evidence tržby se však liší podle toho, kdo je jejím příjemcem. Záleží totiž na konkrétních zvyklostech zařízení, tj. zda si spropitné rozdělí zaměstnanci, nebo zůstává podnikateli.

1. Příjemcem spropitného nebo jeho části je sám podnikatel

Jestliže je příjemcem sám podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti podléhající dani z příjmů. Jde jednoznačně o příjem podnikatele či provozovatele tj. součást úplaty (tržby) za jím poskytované služby. V případě činnosti, která již nyní podléhá evidenci tržeb (stravovací a ubytovací služby), je třeba ji jako tržbu zaevidovat. Tedy zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi na spropitné, stejně jako na jiné hotovostní tržby, účtenku.

Příjemcem spropitného je zaměstnanec

Pokud je příjemcem spropitného personál (tj. zaměstnanci), z pohledu zákona o daních z příjmů se bezesporu jedná o příjem přijatý v souvislosti se zaměstnáním (s výkonem závislé činnosti). Podléhá dani z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 1. písm. d) zákona o daních z příjmů. Kdyby obdarovaný zaměstnání nevykonával, spropitné by nedostal. Spropitné však prvotně patří zaměstnavateli. Je to nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami podniku jako celku, nikoli jen s činností zaměstnance. I když spropitné inkasuje personál do své kapsy, v okamžiku jeho převzetí se účetně i daňově jedná o zdanitelné příjmy provozovatele podniku, který tyto příjmy „použil“ na odměnu za práci zaměstnanců (má k těmto příjmům daňově uznatelný mzdový náklad), vysvětluje Petra Petlachová.

Spropitné vyplacené zaměstnancům by tedy mělo být připočteno ke mzdě. O tuto částku bude zvýšen daňový základ zaměstnance a vstoupí do vyměřovacího základu pro odvody na sociální a zdravotní pojištění. Danit se bude samozřejmě ze superhrubé mzdy. Zaměstnanec obdrží v čisté mzdě mnohem nižší částku, než kterou původně poskytl spokojený host či zákazník.

Z pohledu zaměstnavatele (provozovatele) půjde na jedné straně o příjem, tj. součást úplaty (tržby) za jím poskytované služby, a na straně druhé o daňově uznatelný mzdový výdaj (náklad). Tržba za této situace ze zákona nepodléhá elektronické evidenci tržeb (EET), ovšem dobrovolně evidována být může.

Z právního hlediska přitom nehraje roli, kolik se na spropitném vybere. Je zřejmé, že často činí velkou část příjmů zaměstnanců. V praxi nicméně dochází ke zdanění spropitného pouze ojediněle či spíše vůbec. Z pohledu povinnosti zdanit příjem jako takový není směrodatné, zda je úplata předávána při platbě kartou či skrytě. Buď se jedná o zdanitelný příjem ve smyslu zákona a je potřeba ho zdanit, nebo se nejedná o zdanitelný příjem a danit se nemusí. Dále je třeba posoudit, zda jde či nejde o evidovanou tržbu. Ne vše, co podléhá zdanění dle zákona o daních z příjmů, podléhá současně i elektronické evidenci tržeb.

Zjednodušeně z pohledu EET v příkladech:

Spropitné v hotovosti si ponechá zaměstnanec – tržba sice nepodléhá elektronické evidenci tržeb, avšak neznamená to, že by příjem neměl být zdaněn.

  • 1. Spropitné v hotovosti si ponechá zaměstnanec – tržba sice nepodléhá elektronické evidenci tržeb, avšak neznamená to, že by příjem neměl být zdaněn.

  • 2. Spropitné je jako samostatná částka zákazníkem hrazeno z platební karty, ale majitel tuto částku nebo její část zahrne do mezd zaměstnancům – tržba nepodléhá elektronické evidenci tržeb, ale dobrovolně evidována být může.

  • 3. Spropitné nebo jeho část si ponechá podnikatel – tržba vždy podléhá elektronické evidenci tržeb.




další novinky v kategorii: Obecné a ostatní

Rozsudek NSS č.j. 9 Afs 52/2017-26 k uplatnění úroků z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 daňového řádu
18.05.2018
Dne 28. března 2018 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek evidovaný pod čj. 9 Afs 52/2017-26 ve věci kasační stížnosti ohledně žádosti o zaplacení úroků z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu podané u správce místních poplatků.


Změna při vyplňování u transakcí se spojenými osobami
02.05.2018
Pro zdaňovací období započatá v roce 2017 dochází ke změnám při vyplňování Samostatné přílohy k položce 12 I. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „Příloha k TP“).


Sdílená ekonomika: přehled opatření
02.05.2018
MF aktivně reaguje na nové obchodní modely související s fenoménem sdílené ekonomiky tak, aby v České republice byl zachován řádný a spravedlivý výběr daní. Současné daňové předpisy obsahují návod, jak platit daně i v případě sdílené ekonomiky. V tomto ohledu nejsou zapotřebí žádné speciální postupy zdaňování.


MF posílá do připomínkového řízení novelu narovnávající trh s krátkodobým ubytováním
02.05.2018
Ministerstvo financí dnes předložilo do vnějšího připomínkového řízení novelu zákona o místních poplatcích, která reaguje na dynamický rozvoj sdílené ekonomiky a nastavuje rovná pravidla pro trh s krátkodobým ubytováním.


NSS neuznal jako daňový náklad zprostředkovatelské provize hrazené nespřízněné osobě
02.05.2018
Nejvyšší správní soud navzdory předloženým dokumentům a svědectvím neuznal zprostředkovatelské provize placené nespojené osobě jako daňově účinný náklad. Důkazní břemeno nese příjemce služby, který je povinen prokázat, že zprostředkování skutečně proběhlo. Důkazního břemene ho nezbaví ani skutečnost, že se odvolává na obchodní tajemství zprostředkovatele.


Kde nás najdete

UDS, s.r.o.
Vršovická 841/40, 101 00 Praha 10

Telefon: +420 222 981 423
Mobil:+420 777 724 737
E-mail: info@uds.cz

Mapa

Novinky

Rozsudek NSS č.j. 9 Afs 52/2017-26 k uplatnění úroků z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 daňového řádu
Dne 28. března 2018 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek evidovaný pod čj. 9 Afs 52/2017-26 ve věci kasační stížnosti ohledně žádosti o zaplacení úroků z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu podané u správce místních poplatků.

První složenky pro zaplacení daně z nemovitých věcí už dorazily do schránek poplatníků
Finanční správa v těchto dnech zahájila rozesílku celkem cca 3,3 mil. obálek se složenkami na zaplacení daně z nemovitých věcí na rok 2018. Lhůta pro zaplacení daně (nebo její první splátky) končí 31. května.

další novinky

Kalkulace ceny