Kategorie novinek
6 mýtů o zdanění nabytí bytové jednotky v rodinném domě
16.06.2017V denním tisku v současné době vycházejí články k problematice daně z nabytí nemovitých věcí v případě nabytí vlastnického práva k bytové jednotce v rodinném domě. Bytové jednotky v bytových domech jsou při prvním prodeji novostavby od daně osvobozeny, kdežto v rodinných domech ne. Bohužel jsou k tomuto tématu ze strany médií uváděny nepřesnosti a zkreslené údaje, které by mohly poplatníkům spíše uškodit, proto uvádíme tyto informace na pravou míru.
- 1. mýtus:
Nejedná se o mezeru v zákoně. Osvobození je navázáno na to, jak je účel staveb upraven ve stavebních předpisech. Finanční správa, Ministerstvo financí ani Senát nemohou za to, že developeři začali obcházet stavební uzávěry stavbou „paneláků na ležato“ (rodinný dům s desítkami jednotek) a přísnější regulaci bytových domů (povinné kočárkárny a přísnější pravidla pro úpravu společných prostor) výstavbou rodinných domů. Úprava v zákonném opatření ohledně osvobození nabytí bytových jednotek v rodinných domech je výsledkem standardního legislativního procesu, ve kterém návrh zákona prošel běžným připomínkovým řízením. Zákonné opatření výslovně stanoví jako jednu z podmínek pro přiznání osvobození, že se musí jednat o jednotku v bytovém domě. Je nutno zdůraznit, že bytové jednotky se nacházejí i v jiných objektech, než jsou bytové či rodinné domy. V katastru nemovitostí je dokonce evidováno celkem 19 typů staveb, které jsou rozděleny na jednotky, a v řadě z nich se mohou nacházet obdobné jednotky, které jsou uvedeny právě v §7 zákonného opatření, tj. jednotky typu byt, garáž, sklep nebo komora. Jedná se zejména o stavby či budovy občanské vybavenosti, víceúčelové stavby, stavby ubytovacích zařízení či stavby garáží. Z toho důvodu se zákonodárce rozhodl z řady typů staveb, ve kterých je možné vymezit jednotku (byt), osvobodit výlučně nabytí jednotky jen v bytovém domě.
- 2. mýtus:
Rozdíl v předpisech je, a zejména pro developery poměrně zásadní. Právní úprava vycházela z dosavadních zkušeností z praxe, podle kterých jednotky pro standardní bydlení vznikaly primárně v bytových domech. Tomu nasvědčuje také definice uvedená v § 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, podle které se rodinným domem rozumí „stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží, jedno podzemní podlaží a podkroví“. Rodinný dům je tedy spojován výslovně s existencí bytů nikoliv jednotek, a to i s přihlédnutím k tomu, že dle současné právní úpravy je stavba rodinného domu primárně určena k „rodinnému bydlení“, tj. bydlení zejména jedné rodiny (vícegenerační dům). Proto právní předpisy pro tento druh staveb stanoví odlišné stavebně-technické a další požadavky, na rozdíl od staveb bytových domů, jakožto staveb primárně určených k bydlení více rodin a většinou zcela cizích lidí.
Z praxe plyne, že v minulosti bylo spíše výjimečné, aby jednotky byly vymezovány v rámci rodinných domů. Zpravidla se v takovém případě jednalo o mimořádné situace, k nimž u rodinných domů docházelo až po majetkových vypořádáních, typicky při dědění. Větší nárůst prodejů bytových jednotek v novostavbách rodinných domů je patrný až v posledním období.
Podle dostupných informací spočívají důvody pro změnu této praxe v tom, že v některých oblastech není povolována výstavba jiných než rodinných domů, nebo je omezena možnost rozsáhlejší výstavby kvůli stavební uzávěře. Dalším důvodem je skutečnost, že podle stavebních předpisů jsou pro výstavbu rodinných domů stanoveny mírnější požadavky, než pro bytové domy. Například v rodinném domě není povinnost vymezovat kočárkárny a další společné prostory, což samozřejmě celou stavbu zlevňuje. V neposlední řadě je pro prodávajícího, většinou developera, výhodnější prodat několik jednotek (bytů) než prodat podíly na stavbě rodinného domu.
- 3. mýtus:
Omyl, těch skutečně nově vzniklých jsou maximálně stovky. Ke dni 1. ledna 2017 bylo evidováno celkem 1 176 790 rodinných domů, přičemž rozdělených na bytové jednotky je jich zhruba 4 500, tj. cca 0,40 %. Z toho nově vzniklých jednotek v rodinných domech jsou řádově stovky.
Další téměř 2 miliony jednotek jsou v katastru nemovitostí evidovány bez rozlišení druhu budovy. V nich bylo postupně za desítky let vymezeno cca 15 000 jednotek v rodinných domech, tj. cca 0,80 % ze všech jednotek.
- 4. mýtus:
Možnosti tu jsou. Finanční správa zveřejnila na svých internetových stránkách Informaci ke zdanění nabytí vlastnického práva k jednotce v rodinném domě, ve které je rozebrána podstata zdanění nabytí vlastnického práva k jednotce v rodinném domě. Zároveň jsou zde vysvětleny postupy pro poplatníka, jak minimalizovat náklady spojené s úhradou daně, případně se vzniklým příslušenstvím daně.
Poplatníci, kterým na základě chybného uplatnění osvobození vznikl úrok z prodlení, mohou požádat správce daně o jeho prominutí. Podmínky a postup ohledně prominutí příslušenství daně je zveřejněn na úředních deskách finančních úřadů a na internetových stránkách Zde
Dále byla zveřejněna Informace k možnosti požádat o posečkání úhrady daně z nabytí nemovitých věcí popř. rozložení její úhrady na splátky, ve které je podrobně popsáno, jakým způsobem má daňový subjekt postupovat, pokud má zájem o posečkání úhrady daně z nabytí nemovitých věcí popř. rozložení její úhrady na splátky.
- 5. mýtus:
Finanční správa vykládá toto ustanovení od počátku jeho účinnosti, tj. od 1.1.2014, stále stejně. Ve všech zveřejňovaných materiálech Finanční správy bylo vždy uvedeno, že osvobození podle § 7 zákonného opatření lze uplatnit pouze u nabytí vlastnického práva k jednotce v bytovém domě. Vzhledem k tomu, že jednotky vznikají kromě stavby bytového domu ještě i v dalších 19 různých typech staveb (včetně rodinných domů), je zřejmé, že nabytí vlastnického práva k jednotce v rodinném domě se osvobození netýká.
V řadě případů byly správci daně v daňovém řízení předloženy listiny, ve kterých byla stavba, ve které nachází jednotka, označena jako bytový dům, přitom skutečnost byla jiná. V ojedinělých případech správce daně bez dalšího šetření akceptoval poplatníkem uplatněný nárok na přiznání osvobození od daně. Nicméně tento protiprávní stav je nezbytné napravit.
- 6. mýtus:
Nebude. Dne 20. 4. 2017 byl Poslanecké sněmovně předložen návrh novely zákonného opatření ohledně rozšíření osvobození na nabytí vlastnického práva k jednotce v rodinném domě. Pokud bude navrhovaná novela schválena, bude ji možné aplikovat pouze na případy smluv, které budou do katastru nemovitostí vloženy po její účinnosti. Na předchozí případy správce daně nemůže osvobození aplikovat.
další novinky v kategorii: Majetkové daně
Finanční správa posílá údaje k zaplacení daně z nemovitých věcí
30.04.2024
Finanční správa začala poplatníky vyrozumívat o nové výši daně z nemovitých věcí. Zhruba milion držitelů datových schránek obdrží údaje k zaplacení daně jejich prostřednictvím, bezmála dalšímu milionu poplatníků přihlášených k zasílání e-mailem budou údaje doručeny do jejich e-mailové schránky. Ostatním poplatníkům této daně pak finanční správa nejpozději do 24. května rozešle poštou celkem 1,8 milionu složenek. Vzhledem k letošnímu navýšení daně průměrně o 80 % dostanou z opatrnosti složenku do schránky i ti, kteří jsou přihlášení do daňové informační schránky na portálu MOJE daně, kde mají platební údaje dostupné. Zhruba 50 tisíc poplatníků daň platí prostřednictvím SIPO. Lhůta pro zaplacení daně (nebo první splátky) končí 31. května 2024.
Upozornění na odložení účinnosti novely zákona o DPH týkající se nemovitých věcí na 1. 1. 2024
07.07.2023
V návaznosti na zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, mělo s účinností od 1. 7. 2023 dojít také ke změnám zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), v oblasti nemovitých věcí.
Kdy podat přiznání a zaplatit daň z nemovitých věcí na rok 2023?
05.01.2023
Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí uplyne v letošním roce v úterý 31. ledna. Na zaplacení daně či její první splátky mají poplatníci čas až do 31. května 2023.
Nezapomeňte do konce května zaplatit daň z nemovitých věcí
31.05.2022
Finanční správa rozeslala k zaplacení daně celkem 2,8 mil. obálek se složenkami, které by měly být poplatníkům doručeny nejpozději do 25. května. Kdo se přihlásil k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, dostane všechny potřebné informace do své e-mailové schránky a držitelům datových schránek jsou tyto informace zasílány do jejich schránek. Lhůta pro zaplacení daně z nemovitých věcí (nebo její první splátky) pak končí 31. května 2022.
Finanční správa začíná rozesílat složenky pro zaplacení daně z nemovitých věcí
03.05.2022
Celkem 2,8 mil. obálek se složenkami na zaplacení daně z nemovitých věcí na rok 2022 začíná Finanční správa rozesílat mezi poplatníky. Složenky budou poplatníkům doručeny nejpozději do 25. května 2022. Kdo se přihlásil k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, dostane všechny potřebné informace do své e-mailové schránky. Prostřednictvím datové schránky jsou tyto informace zasílány jejím držitelům. Lhůta pro zaplacení daně (nebo její první splátky) končí 31. května 2022.
