Kategorie novinek
Nejen (korunové) dluhopisy pod drobnohledem finanční správy
08.06.2017V minulých týdnech zahájila finanční správa plošná šetření v oblasti financování. Zaměřuje se zejména na společnosti, které před rokem 2013 emitovaly tzv. „korunové dluhopisy“. V rámci koordinovaného postupu se však neomezuje pouze na problematiku srážkové daně.
Daňové prověrky emitentů korunových dluhopisů, které finanční správa zahajuje v poslední době, probíhají podle společného vzoru. Je tak zřejmé, že i v tomto případě finanční správa připravila metodiku, kterou uplatňují správci daně bez rozdílu. Prověrky, které se obvykle zahajují jako místní šetření, přecházejí ve velmi krátké době, mnohdy ještě před jeho ukončením, do standardní daňové kontroly. Praktický význam prováděného místního šetření tak není zcela zřejmý. Informace získané v průběhu místního šetření však může kontrolní orgán využít jak v následné daňové kontrole daného subjektu, tak i v dalších řízeních – například při daňových kontrolách jiných osob.
Na obecné úrovni se postupy daňové správy nezaměřují pouze na způsob uplatnění srážkové daně u emitovaných korunových dluhopisů a možnou aplikaci principu „zneužití práva“, kdy postup kontrolního orgánu směřuje k prokázání ekonomických důvodů pro emisi těchto dluhopisů. Předmětem zkoumání jsou i další aspekty, jako například otázka výše úrokové sazby v návaznosti na ustanovení o cenách obvyklých, či potřeba dodatečného financování v době emise ve vazbě na obecná ustanovení o daňové uznatelnosti nákladů. Zkoumané oblasti i konkrétní otázky se tak u většiny kontrolovaných subjektů kryjí.
Významný je také fakt, že kontroly se obvykle nesoustředí jen na zkoumání podmínek emise korunových dluhopisů, ale také na podmínky dalšího financování včetně úvěrového financování jak od spřízněných osob, tak i od třetích subjektů, případně na podmínky dalších dluhopisových programů. Je tak možné, že získané poznatky finanční správa využije i při pozdějších kontrolách dalších subjektů.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Koalice se shodla na podobě kurzarbeitu
23.09.2020
Vláda se na dnešním jednání ve formátu koaliční rady dohodla na podobě a parametrech trvalého kurzarbeitu. Ten bude fungovat jako dlouhodobá podpora zaměstnanosti a podnikání, která bude aktivována v případě reálné potřeby formou nařízení vlády v případech závažného ohrožení ekonomiky státu nebo jejího odvětví. Opatření bude zakotveno do zákona o zaměstnanosti. Jeho novelu vláda projedná v pátek tohoto týdne.
MPSV představilo konkrétní podobu kurzarbeitu
17.09.2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo na konci srpna návrh změny zákona o zaměstnanosti, kterým se má od listopadu zavést do českého právního řádu dlouho očekávaný institut podpory v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit má nahradit program na podporu zaměstnanosti, tzv. Antivirus, jehož parametry a postupy částečně přebírá. MPSV tak reaguje na skutečnost, že stávající úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti obsažená v zákoně o zaměstnanosti se v praxi v době pandemie ukázala jako těžko využitelná, a to zejména vzhledem k nutnosti schválení každé žádosti vládou a k nízké míře vyplácené podpory. vyplácené podpory.
Dohodáři a OSVČ s dohodou mohou žádat o kompenzační bonus
13.08.2020
V pátek 7. srpna 2020 nabyla účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu připravená Ministerstvem financí. Finanční správa tak začala vyřizovat první žádosti. Pojištění dohodáři a OSVČ s dohodou mohou žádat nejpozději do 30. listopadu 2020. Peníze jim budou vyplaceny v řádu dnů.
Žádosti o kompenzační bonus za druhé bonusové období lze podat nejpozději do 7. srpna 2020
05.08.2020
Osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých s. r. o. mohou požádat o kompenzační bonus za druhé bonusové období nejpozději do 60 dnů po skončení tohoto bonusového období.
Kompenzační bonus pro OSVČ ve výši 25 tisíc korun - nejčastější otázky a odpovědi
04.08.2020
Kritéria pro nárok na kompenzační bonus a způsob jejich prokazování byl zvolen maximálně benevolentně tak, aby jej splnila drtivá většina OSVČ. Ministerstvo financí počítá s tím, že by nárok mohlo uplatnit až 700 000 OSVČ, což předpokládá rozpočtový dopad ve výši až 17,5 mld. Kč.
