Kontakty

Telefon Telefon: +420 222 981 423
Mobil Mobil: +420 777 724 737
email E-mail: info@uds.cz
datová schránka Datová schránka: yen8z3r

Na celé odstupné již exekutor dlužníkům nesáhne

08.06.2017
Zásadně se mění postup při provádění exekučních srážek ze mzdy z odstupného. Zaměstnanci v exekucích zajásají, zaměstnavatelé se s tím musí vypořádat.

Že se jedná skutečně o zapeklitou problematiku, dokazují i rozdílné právní názory odborníků z oblasti pracovního práva.

Odstupné a dosavadní postup

S odstupným se v souladu s ustanovením § 299 občanského soudního řádu dosud zacházelo stejně jako se mzdou. Zaměstnavatel při výplatě odstupného započítal základní nepostižitelnou částku zaměstnanci jen jednou a celé odstupné (případně jeho část, dle výše pohledávek) skončilo v rukou věřitelů. Potíž byla právě v základní nepostižitelné částce. Ta má zajistit nezbytnou výživu dlužníka a jeho vyživovaných osob. Pokud však propuštěný zaměstnanec po skončení zaměstnání nenastoupil ihned k jinému zaměstnavateli, dostával se často do existenčních potíží. Podpora v nezaměstnanosti totiž náleží až po uplynutí doby, za kterou se odstupné ze zákona poskytuje.

Při provádění insolvencí byla situace poněkud jednodušší. Zde se v praxi vycházelo z již dostupných soudních rozhodnutí, kdy zaměstnavatel většinou vyplatil propuštěnému zaměstnanci mzdu se zohledněním základní nepostižitelné částky a odstupné v plné výši odeslal insolvenčnímu správci. Ten zaměstnanci v úpadku postupně nepostižitelnou částku za každý měsíc dle násobků odstupného vyplatil a teprve zbytek byl použit jako splátky pro oddlužení.

Odstupné po aktuálním soudním rozhodnutí

Aktuální soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně (sp. zn. 21 Cdo 853/2016) však provádění srážek ze mzdy z odstupného zásadně mění. V citovaném soudním rozhodnutí se píše, že srážky ze mzdy lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím a provádějí se z čisté mzdy. Od této mzdy se odečte základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy (tzv. nepostižitelná částka). Jestliže má propuštěný zaměstnanec právo na odstupné, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na tento příjem.

Odstupné má jako jednorázový peněžitý příspěvek zaměstnanci pomoci překlenout často složitou sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez své viny (z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele) ztratil dosavadní práci. Tím, že se odstupné poskytuje v závislosti na době trvání pracovního poměru zaměstnance u zaměstnavatele (nejméně ve výši jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku), mají být zaměstnanci poskytnuty takové peněžní prostředky, jaké by jinak obdržel, kdyby pracovní poměr ještě po dobu alespoň jednoho až tří měsíců pokračoval.

Odstupné poskytnuté v souladu s ustanovením § 67 odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci nejen v případě, že po skončení pracovního poměru nemá nové zaměstnání, ale i v případě, kdy ihned nastoupí do nového pracovního poměru, popřípadě začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Jestliže si zaměstnanec nové zaměstnání nenajde a zaeviduje se na úřadu práce, poskytne se mu podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného (dle § 44a zákona o zaměstnanosti) Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí dovodil, že odstupné takovému zaměstnanci nahrazuje odměnu za práci, a protože při provádění výkonu rozhodnutí srážkami z tohoto jeho příjmu musí být po celou uvedenou dobu zajištěna nezbytná výživa zaměstnance a osob, vůči nimž má vyživovací povinnost, je třeba k jednorázově poskytnutému odstupnému přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou (předem) a srážky obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou (§ 286 občanský soudní řád) - vypočítat za každý měsíc období určeného podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, zvláště.

V praxi to znamená, že základní nepostižitelná částka se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Pavel Fabián z FABIAN & PARTNERS, advokátní kanceláře, pokud bude zaměstnanci poskytnuto odstupné například ve výši trojnásobku průměrného výdělku k poslední mzdě, bude nezabavitelná částka započítána celkem čtyřikrát, tedy na mzdu a na každý měsíc, za který náleží odstupné.

Čtěte také: Exekuční a jiné srážky se od roku 2017 mění

Zákonné odstupné nebo i odstupné nad rámec zákona?

V případě zákonného odstupného je situace jasná. Nepostižitelná částka se uplatní podle toho, kolik násobků průměrného výdělku odstupné obsahuje. Avšak odstupné může být poskytnuto i nad rámec zákonného minima. Zde se již výklady odborníků z oblasti pracovního práva podstatně liší. Aktuálně zveřejněný právní názor Bořivoje Šubrta, odborníka na pracovněprávní problematiku (měsíčník Mzdová účetní 5/2017, ANAG) říká, že postup podle Nejvyššího soudu je nutné vztáhnout jen k zákonné výši odstupného, protože jen ta odsunuje podle § 44a zákona o zaměstnanosti počátek poskytování podpory v nezaměstnanosti, nikoliv tedy k navýšení odstupného kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. Naopak právníci z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS upozorňují, že se jedná o obecný postup při srážkách ze mzdy. Bez rozdílu, zda jde o zákonné odstupné, či o odstupné sjednané kolektivní smlouvou. Bude-li sjednáno např. pětiměsíční odstupné, měla by být nepostižitelná částka započítána pětkrát. Jinak by totiž docházelo k výraznému znevýhodnění zaměstnanců, kteří jsou stranou kolektivní smlouvy.

Podle Exekutorské komory ČR by se mělo vycházet z nosných důvodů uvedených v citovaném soudním rozhodnutí, kde Nejvyšší soud sděluje, že k odstupnému je třeba přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou z důvodu, že:

  • z příjmu musí být po celou uvedenou dobu zajištěna nezbytná výživa zaměstnance a osob, vůči nimž má vyživovací povinnost a

  • po dobu určenou podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odstupné takovému zaměstnanci nahrazuje odměnu za práci.
Podle mluvčí Komory Kateřiny Zoubkové se Nejvyšší soud explicitně vyjadřuje pouze k „minimální“ výši odstupného. Z toho důvodu je třeba se přiklonit spíše k názoru prezentovanému Bořivojem Šubrtem. Navýšené odstupné nenahrazuje v duchu názoru Nejvyššího soudu odměnu za práci, ale je spíše odškodněním za ztrátu místa, a navíc z pohledu zákona o zaměstnanosti se na něj hledí jako na osobu oprávněnou k výplatě podpory v nezaměstnanosti. K argumentu, že tím by docházelo k výraznému znevýhodnění zaměstnanců, kteří jsou stranou kolektivní smlouvy, lze protiargumentovat tím, že opačný postup by zase znevýhodnil věřitele zaměstnanců, kteří nejsou stranou kolektivní smlouvy – ustanovení kolektivní smlouvy by tak byla k tíži třetí osoby (věřitele), což je obecně nepřípustné. Navíc tím nedochází k znevýhodnění těchto zaměstnanců. Pouze tím nedojde k jejich zvýhodnění, na které by měli nárok – nebýt nicméně práv věřitele, která jsou legitimní.

Odstupné jako několik mezd najednou

Uvedený postup při výpočtu srážek z odstupného se uplatní nejen v případě, kdy zaměstnanec ihned nenajde nové zaměstnání, ale i tehdy, jestliže zaměstnanec nastoupí do práce k jinému zaměstnavateli. Zde přibudou zaměstnavatelům nové povinnosti. Nejvyšší soud totiž ve svém rozhodnutí výslovně uvádí, že se v době určené podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, postupuje tak, jakoby šlo o několik mezd (§ 302 odst. 1 občanského soudního řádu). Nový zaměstnavatel již nepostižitelnou částku neodečte od mzdy příslušející zaměstnanci za odpovídající počet měsíců u nového zaměstnavatele.

A tady nastává další problém v praktickém postupu. Podle právníka Bořivoje Šubrta je nutné informaci, že zaměstnavatel provedl srážky z jednotlivých násobků průměrného výdělku odstupného, samostatně uvést v potvrzení o zaměstnání (v zápočtovém listě). Včetně údaje, zda odečetl celou nezabavitelnou částku, nebo jakou její část a kolika následujících měsíců se tento postup dotknul. Advokátní kancelář FABIAN & PARTNERS míní, že bude naopak záležet na exekutorem zaslaném sdělení o pokračování v exekučních srážkách. Nový zaměstnavatel ani nemá povinnost zjišťovat, zda zaměstnanec obdržel odstupné.

S tímto právním názorem se ztotožňuje i Exekutorská komora ČR. Pro plátce mzdy, u něhož povinný přestal pracovat, platí informační a také i vyúčtovací povinnost. Vyúčtovací povinnost spočívá v povinnosti v zákonné týdenní lhůtě vyúčtovat srážky, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil. Z těchto podkladů pak soudní exekutor (případně soud) vychází a jsou tak esenciální pro plynulost vedeného exekučního řízení – takže součástí sdělení by měly být skutečnosti rozhodné pro budoucí vedení exekuce (tj. i otázka „rozložení“ srážek z odstupného), uzavřela pro server Podnikatel.cz Kateřina Zoubková.




další novinky v kategorii: Personalistika a mzdy

MPSV a SÚIP upozorňují: Onemocnění COVID-19 ani nařízená karanténa není pracovní úraz!
30.07.2020
Onemocnění koronavirem ani pracovní neschopnost způsobená nařízenou karanténou nejsou podle zákoníku práce považovány za pracovní úraz, jak někteří zaměstnavatelé mylně uvádějí. Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.


Podnikatelé si musí dát pozor na kombinování dotace z OPZ a programu Antivirus
30.07.2020
Mimořádný stav vyhlášený v březnu 2020 měl vliv i na schválené a spuštěné projekty Operačního programu Zaměstnanost (OPZ). Aby se příjemci podpoření z OPZ nedostali do problémů a bylo jim umožněno realizovat aktivity jiným vhodným způsobem a hradit vynaložené náklady při přerušení nebo omezení projektových aktivit, zavedlo MPSV výjimky z pravidel realizace projektů. Řada opatření platila do 30. 6. 2020.


Program Antivirus zafungoval. Zachraňuje pracovní místa a drží nezaměstnanost na uzdě
30.07.2020
Přes 15 miliard korun vyplacených, téměř 740 tisíc podpořených zaměstnanců a přibližně 60 tisíc zapojených firem. Taková je do dnešního dne bilance programu Antivirus A a B. V současnosti ale roste i význam Antiviru C, do nějž se přihlásilo už 107 tisíc firem se 735 tisíci pracovními úvazky. Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci všech tří režimů programu Antivirus a odkladů odvodů vyplatilo přes 20 miliard korun. Aktuálně MPSV finalizuje podobu tzv. kurzarbeitu, kterým chce ministryně Jana Maláčová (ČSSD) nastavit systémové řešení podpory zaměstnanců a firem a ochrany pracovních míst pro případ všech budoucích krizových situací podobných současné pandemii koronaviru.


Chystané změny zákona o pobytu cizinců pro rok 2021
30.07.2020
Vláda navrhuje změnu zákona o pobytu cizinců jako součást novely reagující na návrh nového zákona o občanských průkazech. Ten vychází z nového nařízení EU, které usiluje o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů EU a povolení k pobytu v jiných unijních státech pro občany EU a jejich rodinné příslušníky prostřednictvím zavedení biometrických průkazů (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157).


Zemětřesení na poli pracovního práva poprvé udeří v červenci
30.07.2020
Dlouholeté úsilí o přijetí tzv. velké novely zákoníku práce přineslo své ovoce. Vládní návrh úspěšně prošel legislativním procesem a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 285/2020. Účinnosti nabyde 30. července 2020 s tím, že některá ustanovení, například úprava dovolené a sdílená pracovní místa, budou účinná až od 1. ledna 2021.


Kde nás najdete

UDS, s.r.o.
Vršovická 841/40, 101 00 Praha 10

Telefon: +420 222 981 423
Mobil:+420 777 724 737
E-mail: info@uds.cz

Mapa

Novinky

Koalice se shodla na podobě kurzarbeitu
Vláda se na dnešním jednání ve formátu koaliční rady dohodla na podobě a parametrech trvalého kurzarbeitu. Ten bude fungovat jako dlouhodobá podpora zaměstnanosti a podnikání, která bude aktivována v případě reálné potřeby formou nařízení vlády v případech závažného ohrožení ekonomiky státu nebo jejího odvětví. Opatření bude zakotveno do zákona o zaměstnanosti. Jeho novelu vláda projedná v pátek tohoto týdne.

Upozornění pro daňové subjekty, které chtějí žádat o vrácení DPH za rok 2019 z jiných členských států
Finanční správa upozorňuje plátce daně z přidané hodnoty, kteří chtějí za rok 2019 požádat o vrácení DPH z jiných členských států dle § 82 zákona o DPH, že nejzazší lhůta pro tato podání je 30. září 2020

další novinky

Kalkulace ceny