Kategorie novinek
Opatření k zajištění výběru daní jsou stále restriktivnější
04.05.2017V poslední době správce daně přistupuje ke stále přísnějším krokům s cílem vybrat daně v co nejvyšší míře. Jedním z nich je rozšířená aplikace zajišťovacích příkazů a jejich následná exekuce ve velice krátkém čase. Tím to však nekončí.
Zajišťovací příkaz slouží ke shromáždění finančních prostředků na účtu správce daně pro případ, že by v budoucnu měl být ohrožen výběr odhadované daňové povinnosti. Jeho použití tak přichází v úvahu ještě před zjištěním daňové povinnosti nebo ukončením daňové kontroly a stojí z velké části na úvaze správce daně. Lhůta pro složení finančních prostředků nepřekračuje tři pracovní dny. Často však není pro takové dobrovolné poskytnutí jistoty prostor, neboť správce daně, a to především v oblasti DPH, spolu s vydáním zajišťovacích příkazů tzv. obstavuje účty nebo jiný majetek.
Podle zveřejněných statistik daňové správy v posledních letech dramaticky narůstá počet případů, kdy správce daně na základě zajišťovacích příkazů přistupuje k exekuci majetku daňových subjektů. V praxi pozorujeme, že cílí na částky neporovnatelně nižší než v minulosti, stejně jako se do jeho hledáčku dostávají i jiné daně než jen DPH. V důsledku těchto zpravidla velmi rychle provedených kroků může dojít k paralyzování nebo dokonce ukončení činnosti obchodní společnosti. V reakci na tento trend současně zaznamenáváme stále více soudních rozhodnutí konstatujících, že zajišťovací příkazy byly vydány a následná exekuce byla provedena nezákonně. Finanční správa tato rozhodnutí bohužel ne vždy zcela reflektuje, byť aktuálně deklaruje, že se zajišťovacími příkazy nakládá obezřetněji a zřídila nad jejich realizací odborný dohled.
Stále častěji také správci daně vydávají exekuční příkazy na přikázání pohledávky vůči dlužníkům, resp. obchodním partnerům daňových subjektů. Správce daně tak dlužníkům daňového subjektu přikazuje úhradu dluhu, často konkrétní faktury, přímo na svůj účet. Tento trend lze považovat za „produkt“ podávaných kontrolních hlášení, díky nimž má správce daně zcela jasně zvýšené povědomí o obchodních partnerech a vztazích daňových subjektů.
Velmi důsledný přístup finanční správy dokreslují i další praktiky, se kterými se stále častěji setkáváme. V rámci ukončení daňové kontroly, jejímž výsledkem je doměření daně, správce daně dnes zcela běžně prověřuje majetkové poměry daňových subjektů s cílem ověřit (ne)splnění podmínek pro následné vydání zajišťovacích příkazů. Zpravidla tak činí i v situaci, kdy výše doměřené daně je nepatrná. Správci daně rovněž pravidelně prověřují, zda daňový subjekt postupuje v souladu se zákonem o omezení plateb v hotovosti.
Daňovým subjektům doporučujeme, aby věnovaly více pozornosti svým daňovým záležitostem a v případě, že jsou kontaktovány správcem daně, aby byly aktivní jak v komunikaci, tak v podnikání kroků k odvrácení nastalé situace či zmírnění jejích dopadů. Vyšší opatrnost při výběru obchodních partnerů je určitě na místě. A je-li to nutné, tak i obrana práv u správních soudů.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Koalice se shodla na podobě kurzarbeitu
23.09.2020
Vláda se na dnešním jednání ve formátu koaliční rady dohodla na podobě a parametrech trvalého kurzarbeitu. Ten bude fungovat jako dlouhodobá podpora zaměstnanosti a podnikání, která bude aktivována v případě reálné potřeby formou nařízení vlády v případech závažného ohrožení ekonomiky státu nebo jejího odvětví. Opatření bude zakotveno do zákona o zaměstnanosti. Jeho novelu vláda projedná v pátek tohoto týdne.
MPSV představilo konkrétní podobu kurzarbeitu
17.09.2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo na konci srpna návrh změny zákona o zaměstnanosti, kterým se má od listopadu zavést do českého právního řádu dlouho očekávaný institut podpory v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit má nahradit program na podporu zaměstnanosti, tzv. Antivirus, jehož parametry a postupy částečně přebírá. MPSV tak reaguje na skutečnost, že stávající úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti obsažená v zákoně o zaměstnanosti se v praxi v době pandemie ukázala jako těžko využitelná, a to zejména vzhledem k nutnosti schválení každé žádosti vládou a k nízké míře vyplácené podpory. vyplácené podpory.
Dohodáři a OSVČ s dohodou mohou žádat o kompenzační bonus
13.08.2020
V pátek 7. srpna 2020 nabyla účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu připravená Ministerstvem financí. Finanční správa tak začala vyřizovat první žádosti. Pojištění dohodáři a OSVČ s dohodou mohou žádat nejpozději do 30. listopadu 2020. Peníze jim budou vyplaceny v řádu dnů.
Žádosti o kompenzační bonus za druhé bonusové období lze podat nejpozději do 7. srpna 2020
05.08.2020
Osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých s. r. o. mohou požádat o kompenzační bonus za druhé bonusové období nejpozději do 60 dnů po skončení tohoto bonusového období.
Kompenzační bonus pro OSVČ ve výši 25 tisíc korun - nejčastější otázky a odpovědi
04.08.2020
Kritéria pro nárok na kompenzační bonus a způsob jejich prokazování byl zvolen maximálně benevolentně tak, aby jej splnila drtivá většina OSVČ. Ministerstvo financí počítá s tím, že by nárok mohlo uplatnit až 700 000 OSVČ, což předpokládá rozpočtový dopad ve výši až 17,5 mld. Kč.
