Kategorie novinek
Účinnost komplexní novely insolvenčního zákona se blíží
06.04.20171. července letošního roku vstoupí v účinnost komplexní novela insolvenčního zákona, vyhlášená pod číslem 64/2017 Sb. Mezi nejvýznamnější změny, které přinese, patří rozšíření, resp. zpřesnění definice úpadku. Změn důležitých jak pro věřitele, tak pro dlužníky, však novela obsahuje nespočet. Uvádíme ty nejpodstatnější.
Současná úprava insolvenčního zákona obsahuje několik kritérií, která mají indikovat, zda dlužník je či není v úpadku. Ekonomická realita se však někdy těžko posuzuje optikou zákonných pravidel. Nově bude v těchto situacích dlužníkům napomáhat institut tzv. mezery krytí. Ta bude vyjadřovat rozdíl mezi výší splatných závazků a disponibilních prostředků dlužníka. Dlužník s mezerou krytí nižší, než je desetina jeho splatných závazků, bude považován za solventního.
Insolvenční turistice, tedy situaci, kdy dlužník záměrně mění sídlo za účelem ztížení výkonu práv věřitelů či dosažení příznivějšího posuzování věci, má nově zamezit fixace místní příslušnosti insolvenčního soudu. Určující bude napříště místo, kde měl dlužník své sídlo v období šesti měsíců před zahájením insolvenčního řízení. Soudy také budou nově moci předběžně posuzovat věřitelské insolvenční návrhy. V případech, kdy bude mít soud pochybnosti o důvodnosti podaného návrhu, bude moci rozhodnout o jeho nezveřejnění. Tím v zásadě ochrání dlužníka před reputačními důsledky, jež s sebou zveřejnění neopodstatněného návrhu nese.
Půjde-li o insolvenční návrh podaný věřitelem, bude tento nově muset prokazovat, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku. Doložit pohledávku bude věřitel moci buď uznáním dlužníka s ověřeným podpisem, vykonatelným rozhodnutím, notářským či exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti, nebo potvrzením auditora, soudního znalce či daňového poradce o tom, že o dané pohledávce účtuje. Věřitel – právnická osoba, který nabyl pohledávku postoupením nebo obdobným způsobem v posledních šesti měsících před zahájením insolvenčního řízení nebo až po jeho zahájení, bude muset navíc dokládat informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. U věřitelů tvořících s dlužníkem koncern pak dojde k zásadnímu omezení jejich hlasovacích práv.
V neposlední řadě pak dozná rozsáhlých změn také úprava oddlužení fyzických osob. Například poskytovat poradenství v oblasti oddlužení budou nově moci pouze tzv. akreditované osoby, které budou disponovat povolením uděleným ministerstvem vnitra.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Rozsudek NSS č.j. 9 Afs 52/2017-26 k uplatnění úroků z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 daňového řádu
18.05.2018
Dne 28. března 2018 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek evidovaný pod čj. 9 Afs 52/2017-26 ve věci kasační stížnosti ohledně žádosti o zaplacení úroků z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu podané u správce místních poplatků.
Změna při vyplňování u transakcí se spojenými osobami
02.05.2018
Pro zdaňovací období započatá v roce 2017 dochází ke změnám při vyplňování Samostatné přílohy k položce 12 I. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „Příloha k TP“).
Sdílená ekonomika: přehled opatření
02.05.2018
MF aktivně reaguje na nové obchodní modely související s fenoménem sdílené ekonomiky tak, aby v České republice byl zachován řádný a spravedlivý výběr daní. Současné daňové předpisy obsahují návod, jak platit daně i v případě sdílené ekonomiky. V tomto ohledu nejsou zapotřebí žádné speciální postupy zdaňování.
MF posílá do připomínkového řízení novelu narovnávající trh s krátkodobým ubytováním
02.05.2018
Ministerstvo financí dnes předložilo do vnějšího připomínkového řízení novelu zákona o místních poplatcích, která reaguje na dynamický rozvoj sdílené ekonomiky a nastavuje rovná pravidla pro trh s krátkodobým ubytováním.
NSS neuznal jako daňový náklad zprostředkovatelské provize hrazené nespřízněné osobě
02.05.2018
Nejvyšší správní soud navzdory předloženým dokumentům a svědectvím neuznal zprostředkovatelské provize placené nespojené osobě jako daňově účinný náklad. Důkazní břemeno nese příjemce služby, který je povinen prokázat, že zprostředkování skutečně proběhlo. Důkazního břemene ho nezbaví ani skutečnost, že se odvolává na obchodní tajemství zprostředkovatele.
