Kategorie novinek
Pokuty za kontrolní hlášení: nové možnosti promíjení
06.04.2017Generální finanční ředitelství (GFŘ) rozšiřuje možnosti promíjení pokut za nepodání či pozdní podání kontrolního hlášení ve výši deset, třicet či padesát tisíc korun. Za rok 2016 půjde například prominout až dvě pokuty bez ohledu na důvod prodlení, za rok 2017 potom jednu pokutu.
Začátkem března GFŘ zveřejnilo dodatek k pokynu D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. Ten rozšiřuje ospravedlnitelné důvody pro nepodání kontrolního hlášení na výzvu správce daně. Finanční správa tak vychází vstříc plátcům DPH, kteří často za prodlení v řádu několika málo dnů dostávali automaticky vysoké pokuty, jejichž výše vyplývala přímo ze zákona.
Nové možnosti promíjení se vztahují především na pokuty za nepodání či pozdní podání kontrolního hlášení v souvislosti s výzvou správce daně. Pokud se plátce v roce 2016 dopustil jen dvou prohřešků, půjde požádat o prominutí obou pokut bez ohledu na příčinu pochybení. Za rok 2017 půjde takto prominout nanejvýš jednu pokutu.
V návaznosti na nález Ústavního soudu, který označil za neústavní e-mailové výzvy účinné okamžikem odeslání, budou dále promíjeny související pokuty. Shovívavější bude správce daně za určitých podmínek rovněž k prodlením kratším než pět pracovních dnů. Řada důvodů promíjení pokut je omezena na roky 2016 a 2017, samo GFŘ do budoucna očekává další aktualizace dle aktuálního vývoje.
Dodatek GFŘ nemění dosavadní proces posuzovaní žádosti o prominutí. Ten bude i nadále několikafázový. V prvním kroku správce daně prozkoumá, zda žadatel v posledních třech letech závažně neporušil účetní a daňové předpisy. V další fázi posoudí, zda existují ospravedlnitelné důvody. Na závěr správce daně zváží, nakolik plátce v minulosti porušoval své daňové povinnosti. Z prohřešků, které snižují prominutelnou část pokuty na polovinu, nově zmizí automaticky udělované pokuty za nepodání kontrolního hlášení.
Připomínáme, že žádost o prominutí pokuty podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč a je potřeba ji podat do tří měsíců od právní moci platebního výměru. Při splnění podmínek pro prominutí až dvou pokut za rok 2016, resp. jedné pokuty za rok 2017, bez ohledu na důvody prohřešku nebude třeba žádosti detailně odůvodňovat. I tak je nutno formální žádost o prominutí podat a zaplatit příslušný poplatek. Promíjení totiž nebude, na rozdíl od zániku jedné tisícikorunové pokuty za opožděné podání hlášení, automatické.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Rozsudek NSS č.j. 9 Afs 52/2017-26 k uplatnění úroků z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 daňového řádu
18.05.2018
Dne 28. března 2018 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek evidovaný pod čj. 9 Afs 52/2017-26 ve věci kasační stížnosti ohledně žádosti o zaplacení úroků z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu podané u správce místních poplatků.
Změna při vyplňování u transakcí se spojenými osobami
02.05.2018
Pro zdaňovací období započatá v roce 2017 dochází ke změnám při vyplňování Samostatné přílohy k položce 12 I. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „Příloha k TP“).
Sdílená ekonomika: přehled opatření
02.05.2018
MF aktivně reaguje na nové obchodní modely související s fenoménem sdílené ekonomiky tak, aby v České republice byl zachován řádný a spravedlivý výběr daní. Současné daňové předpisy obsahují návod, jak platit daně i v případě sdílené ekonomiky. V tomto ohledu nejsou zapotřebí žádné speciální postupy zdaňování.
MF posílá do připomínkového řízení novelu narovnávající trh s krátkodobým ubytováním
02.05.2018
Ministerstvo financí dnes předložilo do vnějšího připomínkového řízení novelu zákona o místních poplatcích, která reaguje na dynamický rozvoj sdílené ekonomiky a nastavuje rovná pravidla pro trh s krátkodobým ubytováním.
NSS neuznal jako daňový náklad zprostředkovatelské provize hrazené nespřízněné osobě
02.05.2018
Nejvyšší správní soud navzdory předloženým dokumentům a svědectvím neuznal zprostředkovatelské provize placené nespojené osobě jako daňově účinný náklad. Důkazní břemeno nese příjemce služby, který je povinen prokázat, že zprostředkování skutečně proběhlo. Důkazního břemene ho nezbaví ani skutečnost, že se odvolává na obchodní tajemství zprostředkovatele.
