Kategorie novinek
Novela výrazně rozšíří informační povinnost vůči správci daně
09.03.2017Ministerstvo financí předložilo v polovině února do zrychleného připomínkového řízení novelu daňového řádu. Ta by měla od příštího roku zajistit nejen finančním úřadům, ale i dalším státním orgánům přístup k dalším informacím o daňových subjektech a jejich bankovních účtech. Novela reaguje na nedávný rozsudek k rozsahu informační povinnosti bank.
Z důvodové zprávy je patrné, že ministerstvo financí se nesmířilo s výkladem Nejvyššího správního soudu. Ten omezil rozsah informací poskytovaných ze strany bank a jiných obdobných institucí pouze na ty, které jsou explicitně uvedené v daňovém řádu. Mezi informace předávané na žádost správci daně by tak měly nově patřit i údaje o zmocněncích oprávněných nakládat s penězi na účtech, o osobách, jež prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb. Dále pak o službách vzdáleného přístupu k účtu a jejich využití, včetně údajů k identifikaci zařízení, jehož prostřednictvím se přistupuje, a v neposlední řadě údaje o zřízených bezpečnostních schránkách.
Ministerstvo financí dále s odkazem na evropskou legislativu (tzv. směrnici DAC 5) navrhuje rozšířit katalog informací předávaných ze strany povinných osob podle zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. zákon o AML). Správce daně by si nově mohl vyžádat od různých subjektů veškeré údaje získané při identifikaci a kontrole klienta dle tohoto zákona, a to včetně souvisejících písemností a informací o způsobu jejich shromažďování. K těmto informacím má nyní na základě zákona o AML přístup Finanční analytický úřad (od roku 2017 nástupce Finančního analytického útvaru ministerstva financí). Novela by měla zasáhnout především profese, v nichž je mlčenlivost tradičně chráněna zvláštními předpisy. Vedle bank a ostatních finančních institucí jde především o notáře, advokáty, exekutory, daňové poradce, ale také o realitní makléře či autobazary. Návrh však vyvolal vlnu nevole napříč profesními komorami, které jej kritizují pro rozpor s povinností mlčenlivosti.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Soudy zpřesňují podmínky úroku z neoprávněného jednání správce daně
08.11.2018
Vítězný spor s finančním úřadem může být kompenzován přiznáním úroku z neoprávněného jednání správce. Jeho výše odpovídá repo sazbě České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů, aktuálně tedy činí 15,5 % ročně. V některých případech může být až dvojnásobná. Správce daně by měl tento úrok přiznávat automaticky, v praxi tomu tak vždy není v důsledku výkladových nejasností.
Ministerstvo financí připravilo právní nástroj, jehož cílem je upravit daňové vztahy s Tchaj-wanem
08.11.2018
Ministerstvo financí zaslalo do vnějšího připomínkového řízení návrh zákona o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu. Území Tchaj-wanu neuznává Česká republika jako stát, a proto není možné uzavřít mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění.
Máte dceřinou společnost? Pozor na nepřímé náklady na držbu podílu
08.11.2018
U nepřímých nákladů na držbu podílu v dceřiné společnosti mají poplatníci na výběr. Buď prokáží jejich skutečnou výši, nebo přijmou zákonné zjednodušení a vyloučí 5 % přijatých dividend jako daňově neuznatelný náklad. Krajský soud v Brně v nedávném rozsudku zdůraznil povinnost daňového subjektu nižší náklady skutečně prokázat a připomenul, že do kalkulace je třeba zahrnout veškeré nepřímé náklady. Odmítl mimo jiné, že by mohla jediným nákladem být odměna za jeden den práce člena statutárního orgánu.
Přijatá služba – jak obhájit její daňovou uznatelnost?
24.10.2018
Poskytují vám skupinoví nebo mimoskupinoví dodavatelé služby, u nichž si nejste zcela jisti jejich skutečnou podstatou, či máte pochybnosti o jejich přínosu pro vaši společnost? Ani finanční úřady se už nemusí spokojit s pouhým doložením daňového dokladu k takovéto službě. Pro daňové uplatnění daného nákladu je stále častěji potřeba doložit mnohem více.
Veškeré formuláře finanční správy jsou „nezákonné“
18.10.2018
Veškeré formuláře finanční správy jsou „nezákonné“. Zákon ani prováděcí předpisy totiž nijak neurčují jejich obsah, formát ani strukturu dat.
