Kategorie novinek
Novela výrazně rozšíří informační povinnost vůči správci daně
09.03.2017Ministerstvo financí předložilo v polovině února do zrychleného připomínkového řízení novelu daňového řádu. Ta by měla od příštího roku zajistit nejen finančním úřadům, ale i dalším státním orgánům přístup k dalším informacím o daňových subjektech a jejich bankovních účtech. Novela reaguje na nedávný rozsudek k rozsahu informační povinnosti bank.
Z důvodové zprávy je patrné, že ministerstvo financí se nesmířilo s výkladem Nejvyššího správního soudu. Ten omezil rozsah informací poskytovaných ze strany bank a jiných obdobných institucí pouze na ty, které jsou explicitně uvedené v daňovém řádu. Mezi informace předávané na žádost správci daně by tak měly nově patřit i údaje o zmocněncích oprávněných nakládat s penězi na účtech, o osobách, jež prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb. Dále pak o službách vzdáleného přístupu k účtu a jejich využití, včetně údajů k identifikaci zařízení, jehož prostřednictvím se přistupuje, a v neposlední řadě údaje o zřízených bezpečnostních schránkách.
Ministerstvo financí dále s odkazem na evropskou legislativu (tzv. směrnici DAC 5) navrhuje rozšířit katalog informací předávaných ze strany povinných osob podle zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. zákon o AML). Správce daně by si nově mohl vyžádat od různých subjektů veškeré údaje získané při identifikaci a kontrole klienta dle tohoto zákona, a to včetně souvisejících písemností a informací o způsobu jejich shromažďování. K těmto informacím má nyní na základě zákona o AML přístup Finanční analytický úřad (od roku 2017 nástupce Finančního analytického útvaru ministerstva financí). Novela by měla zasáhnout především profese, v nichž je mlčenlivost tradičně chráněna zvláštními předpisy. Vedle bank a ostatních finančních institucí jde především o notáře, advokáty, exekutory, daňové poradce, ale také o realitní makléře či autobazary. Návrh však vyvolal vlnu nevole napříč profesními komorami, které jej kritizují pro rozpor s povinností mlčenlivosti.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Rozsudek NSS č.j. 9 Afs 52/2017-26 k uplatnění úroků z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 daňového řádu
18.05.2018
Dne 28. března 2018 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek evidovaný pod čj. 9 Afs 52/2017-26 ve věci kasační stížnosti ohledně žádosti o zaplacení úroků z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu podané u správce místních poplatků.
Změna při vyplňování u transakcí se spojenými osobami
02.05.2018
Pro zdaňovací období započatá v roce 2017 dochází ke změnám při vyplňování Samostatné přílohy k položce 12 I. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „Příloha k TP“).
Sdílená ekonomika: přehled opatření
02.05.2018
MF aktivně reaguje na nové obchodní modely související s fenoménem sdílené ekonomiky tak, aby v České republice byl zachován řádný a spravedlivý výběr daní. Současné daňové předpisy obsahují návod, jak platit daně i v případě sdílené ekonomiky. V tomto ohledu nejsou zapotřebí žádné speciální postupy zdaňování.
MF posílá do připomínkového řízení novelu narovnávající trh s krátkodobým ubytováním
02.05.2018
Ministerstvo financí dnes předložilo do vnějšího připomínkového řízení novelu zákona o místních poplatcích, která reaguje na dynamický rozvoj sdílené ekonomiky a nastavuje rovná pravidla pro trh s krátkodobým ubytováním.
NSS neuznal jako daňový náklad zprostředkovatelské provize hrazené nespřízněné osobě
02.05.2018
Nejvyšší správní soud navzdory předloženým dokumentům a svědectvím neuznal zprostředkovatelské provize placené nespojené osobě jako daňově účinný náklad. Důkazní břemeno nese příjemce služby, který je povinen prokázat, že zprostředkování skutečně proběhlo. Důkazního břemene ho nezbaví ani skutečnost, že se odvolává na obchodní tajemství zprostředkovatele.
