Kategorie novinek
Novela daňového řádu v souvislosti se zajištěním přístupu správce daně k některým údajům v návaznosti na výkon mezinárodní spolu
17.02.2017Dne 10. února 2017 rozeslalo Ministerstvo financí do vnějšího připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se zajištěním přístupu správce daně k některým údajům v návaznosti na výkon mezinárodní spolupráce při správě daní.
Návrh zákona do českého právního řádu transponuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU (o správní spolupráci v oblasti daní), pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (dále jen „Směrnice DAC 5“). Transpoziční lhůta uplyne 31. prosince 2017.
Účelem Směrnice DAC 5 je umožnit správci daně pro účely výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní přístup k vybraným údajům získávaným pro účely boje proti praní špinavých peněz. Tato problematika je v České republice upravena zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“).
Konkrétně Směrnice DAC 5 požaduje přístup správce daně k informacím o skutečném vlastnictví právnických osob, včetně údajů o skutečné držené účasti, a informace o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a obdobných entit. K těmto údajům mají správci daně již dnes přístup na základě obecných pravidel daňového řádu a na základě právní úpravy veřejných rejstříků. V tomto ohledu tedy je Směrnice DAC 5 již transponována do platné úpravy.
Dále Směrnice DAC 5 požaduje, aby měli správci daně přístup k informacím získaným povinnými osobami podle AML zákona při identifikaci klienta a částečně při kontrole klienta, včetně souvisejících písemností a údajů o způsobu shromažďování těchto údajů. Navržená legislativní změna tedy spočívá pouze v tom, že v rámci daňového řádu bude povinným osobám podle AML zákona stanovena povinnost poskytovat uvedené údaje správci daně.
Povinnými osobami jsou zejména banky a jiní poskytovatelé platebních služeb, ale také řada dalších subjektů. Část z nich je povinna poskytovat správci daně údaje již nyní, ale některé z těchto subjektů mají vůči němu uloženu povinnost mlčenlivosti. Tato povinnost se navrhovanou změnou prolamuje.
Správce daně bude moci údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní – nejedná se tedy o bezbřehé získávání údajů, ale o získávání v jasně daném zákonném limitu. Navržená změna nezakládá žádnou novou povinnost shromažďovat údaje, pouze stanoví povinnost poskytnout údaje, které již poskytovatel má.
S návrhem nejsou spojeny žádné vyčíslitelné finanční dopady ani na straně správců daně, ani na straně povinných osob a daňových subjektů. Rovněž návrh nepředpokládá navýšení počtu systemizovaných míst v rámci správců daně.
Termín pro uplatnění připomínek k tomuto návrhu zákona uplyne dne 17. února 2017. Materiál lze nalézt na: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAJFJJG93.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Koalice se shodla na podobě kurzarbeitu
23.09.2020
Vláda se na dnešním jednání ve formátu koaliční rady dohodla na podobě a parametrech trvalého kurzarbeitu. Ten bude fungovat jako dlouhodobá podpora zaměstnanosti a podnikání, která bude aktivována v případě reálné potřeby formou nařízení vlády v případech závažného ohrožení ekonomiky státu nebo jejího odvětví. Opatření bude zakotveno do zákona o zaměstnanosti. Jeho novelu vláda projedná v pátek tohoto týdne.
MPSV představilo konkrétní podobu kurzarbeitu
17.09.2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo na konci srpna návrh změny zákona o zaměstnanosti, kterým se má od listopadu zavést do českého právního řádu dlouho očekávaný institut podpory v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit má nahradit program na podporu zaměstnanosti, tzv. Antivirus, jehož parametry a postupy částečně přebírá. MPSV tak reaguje na skutečnost, že stávající úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti obsažená v zákoně o zaměstnanosti se v praxi v době pandemie ukázala jako těžko využitelná, a to zejména vzhledem k nutnosti schválení každé žádosti vládou a k nízké míře vyplácené podpory. vyplácené podpory.
Dohodáři a OSVČ s dohodou mohou žádat o kompenzační bonus
13.08.2020
V pátek 7. srpna 2020 nabyla účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu připravená Ministerstvem financí. Finanční správa tak začala vyřizovat první žádosti. Pojištění dohodáři a OSVČ s dohodou mohou žádat nejpozději do 30. listopadu 2020. Peníze jim budou vyplaceny v řádu dnů.
Žádosti o kompenzační bonus za druhé bonusové období lze podat nejpozději do 7. srpna 2020
05.08.2020
Osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých s. r. o. mohou požádat o kompenzační bonus za druhé bonusové období nejpozději do 60 dnů po skončení tohoto bonusového období.
Kompenzační bonus pro OSVČ ve výši 25 tisíc korun - nejčastější otázky a odpovědi
04.08.2020
Kritéria pro nárok na kompenzační bonus a způsob jejich prokazování byl zvolen maximálně benevolentně tak, aby jej splnila drtivá většina OSVČ. Ministerstvo financí počítá s tím, že by nárok mohlo uplatnit až 700 000 OSVČ, což předpokládá rozpočtový dopad ve výši až 17,5 mld. Kč.
