Kategorie novinek
Novela daňového řádu v souvislosti se zajištěním přístupu správce daně k některým údajům v návaznosti na výkon mezinárodní spolu
17.02.2017Dne 10. února 2017 rozeslalo Ministerstvo financí do vnějšího připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se zajištěním přístupu správce daně k některým údajům v návaznosti na výkon mezinárodní spolupráce při správě daní.
Návrh zákona do českého právního řádu transponuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU (o správní spolupráci v oblasti daní), pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (dále jen „Směrnice DAC 5“). Transpoziční lhůta uplyne 31. prosince 2017.
Účelem Směrnice DAC 5 je umožnit správci daně pro účely výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní přístup k vybraným údajům získávaným pro účely boje proti praní špinavých peněz. Tato problematika je v České republice upravena zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“).
Konkrétně Směrnice DAC 5 požaduje přístup správce daně k informacím o skutečném vlastnictví právnických osob, včetně údajů o skutečné držené účasti, a informace o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a obdobných entit. K těmto údajům mají správci daně již dnes přístup na základě obecných pravidel daňového řádu a na základě právní úpravy veřejných rejstříků. V tomto ohledu tedy je Směrnice DAC 5 již transponována do platné úpravy.
Dále Směrnice DAC 5 požaduje, aby měli správci daně přístup k informacím získaným povinnými osobami podle AML zákona při identifikaci klienta a částečně při kontrole klienta, včetně souvisejících písemností a údajů o způsobu shromažďování těchto údajů. Navržená legislativní změna tedy spočívá pouze v tom, že v rámci daňového řádu bude povinným osobám podle AML zákona stanovena povinnost poskytovat uvedené údaje správci daně.
Povinnými osobami jsou zejména banky a jiní poskytovatelé platebních služeb, ale také řada dalších subjektů. Část z nich je povinna poskytovat správci daně údaje již nyní, ale některé z těchto subjektů mají vůči němu uloženu povinnost mlčenlivosti. Tato povinnost se navrhovanou změnou prolamuje.
Správce daně bude moci údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní – nejedná se tedy o bezbřehé získávání údajů, ale o získávání v jasně daném zákonném limitu. Navržená změna nezakládá žádnou novou povinnost shromažďovat údaje, pouze stanoví povinnost poskytnout údaje, které již poskytovatel má.
S návrhem nejsou spojeny žádné vyčíslitelné finanční dopady ani na straně správců daně, ani na straně povinných osob a daňových subjektů. Rovněž návrh nepředpokládá navýšení počtu systemizovaných míst v rámci správců daně.
Termín pro uplatnění připomínek k tomuto návrhu zákona uplyne dne 17. února 2017. Materiál lze nalézt na: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAJFJJG93.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Soudy zpřesňují podmínky úroku z neoprávněného jednání správce daně
08.11.2018
Vítězný spor s finančním úřadem může být kompenzován přiznáním úroku z neoprávněného jednání správce. Jeho výše odpovídá repo sazbě České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů, aktuálně tedy činí 15,5 % ročně. V některých případech může být až dvojnásobná. Správce daně by měl tento úrok přiznávat automaticky, v praxi tomu tak vždy není v důsledku výkladových nejasností.
Ministerstvo financí připravilo právní nástroj, jehož cílem je upravit daňové vztahy s Tchaj-wanem
08.11.2018
Ministerstvo financí zaslalo do vnějšího připomínkového řízení návrh zákona o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu. Území Tchaj-wanu neuznává Česká republika jako stát, a proto není možné uzavřít mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění.
Máte dceřinou společnost? Pozor na nepřímé náklady na držbu podílu
08.11.2018
U nepřímých nákladů na držbu podílu v dceřiné společnosti mají poplatníci na výběr. Buď prokáží jejich skutečnou výši, nebo přijmou zákonné zjednodušení a vyloučí 5 % přijatých dividend jako daňově neuznatelný náklad. Krajský soud v Brně v nedávném rozsudku zdůraznil povinnost daňového subjektu nižší náklady skutečně prokázat a připomenul, že do kalkulace je třeba zahrnout veškeré nepřímé náklady. Odmítl mimo jiné, že by mohla jediným nákladem být odměna za jeden den práce člena statutárního orgánu.
Přijatá služba – jak obhájit její daňovou uznatelnost?
24.10.2018
Poskytují vám skupinoví nebo mimoskupinoví dodavatelé služby, u nichž si nejste zcela jisti jejich skutečnou podstatou, či máte pochybnosti o jejich přínosu pro vaši společnost? Ani finanční úřady se už nemusí spokojit s pouhým doložením daňového dokladu k takovéto službě. Pro daňové uplatnění daného nákladu je stále častěji potřeba doložit mnohem více.
Veškeré formuláře finanční správy jsou „nezákonné“
18.10.2018
Veškeré formuláře finanční správy jsou „nezákonné“. Zákon ani prováděcí předpisy totiž nijak neurčují jejich obsah, formát ani strukturu dat.
