Kategorie novinek
Mezinárodní výměna daňových informací se rozšiřuje o další typ
20.01.2017Novou povinnost sdílet informace o finančních výsledcích, vykonávaných aktivitách, počtech zaměstnanců a mnoha dalších ukazatelích přináší další připravovaná novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.
Dne 19. prosince schválila vláda další novelu zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní. Jde o reakci na směrnici Rady 2016/881 z 25. května 2016, jejímž cílem je zavést automatickou výměnu zpráv podle zemí (tzv. Country-by Country Reporting).
Novela přináší nové povinnosti pro nadnárodní skupiny s konsolidovaným obratem vyšším než 750 mil. eur. Mateřská společnost takové nadnárodní skupiny musí podat tzv. zprávu podle zemí. Tato zpráva obsahuje mnoho údajů za všechny společnosti ve skupině. Mezi požadované údaje patří dosažené výnosy v dělení na výnosy z transakcí se spřízněnými a nespřízněnými stranami, výsledek hospodaření před zdaněním, zaplacená a splatná daň z příjmu, základní kapitál, počet zaměstnanců, hodnota hmotných aktiv a mnoho dalších.
Aby česká daňová správa věděla, zda a kde se bude zpráva za danou nadnárodní skupinu podávat, zavádí novela povinnost podat ohlášení obsahující informace o mateřské společnosti skupiny a uvést, kdo a kde bude za skupinu zprávu podávat. Ohlášení se bude podávat Specializovanému finančnímu úřadu, a to elektronicky na předepsaném formuláři. Je nutno ho podat do konce prvního vykazovaného období. To by v případě, kdy prvním vykazovaným obdobím bude kalendářní rok 2016, znamenalo podat ohlášení do 31. prosince 2016. Novela ještě není schválená a není platná, přechodné ustanovení proto stanovuje, že pro všechna období, která skončí do 30. září 2017, se ohlášení podá do 30. září 2017. Ohlášení se podává pouze jednou – za první vykazované období. Následně se hlásí pouze změny, a to vždy do 15 dnů od chvíle, kdy ke změně došlo.
Pokud bude reportující entitou celé skupiny česká společnost, zprávu bude podávat Specializovanému finančnímu úřadu, a to do 12 měsíců od konce posledního dne vykazovaného období. Tedy v případě roku 2016 jakožto prvního vykazovaného období do 31. prosince 2017. Novela zákona rovněž zavádí přechodné ustanovení pro všechna období začínající v roce 2016 a prodlužuje jim dobu podání na 18 měsíců. Proto termín podání zprávy za vykazované období kalendářního roku 2016 bude 30. červen 2018.
V případě, že česká mateřská společnost nedodrží svoji povinnost podat zprávu, hrozí jí dle návrhu zákona pokuta až do výše 1,5 mil. korun. V současném znění novely se počítá s účinností k 5. červnu 2017.
další novinky v kategorii: Obecné a ostatní
Rozsudek NSS č.j. 9 Afs 52/2017-26 k uplatnění úroků z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 daňového řádu
18.05.2018
Dne 28. března 2018 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek evidovaný pod čj. 9 Afs 52/2017-26 ve věci kasační stížnosti ohledně žádosti o zaplacení úroků z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu podané u správce místních poplatků.
Změna při vyplňování u transakcí se spojenými osobami
02.05.2018
Pro zdaňovací období započatá v roce 2017 dochází ke změnám při vyplňování Samostatné přílohy k položce 12 I. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „Příloha k TP“).
Sdílená ekonomika: přehled opatření
02.05.2018
MF aktivně reaguje na nové obchodní modely související s fenoménem sdílené ekonomiky tak, aby v České republice byl zachován řádný a spravedlivý výběr daní. Současné daňové předpisy obsahují návod, jak platit daně i v případě sdílené ekonomiky. V tomto ohledu nejsou zapotřebí žádné speciální postupy zdaňování.
MF posílá do připomínkového řízení novelu narovnávající trh s krátkodobým ubytováním
02.05.2018
Ministerstvo financí dnes předložilo do vnějšího připomínkového řízení novelu zákona o místních poplatcích, která reaguje na dynamický rozvoj sdílené ekonomiky a nastavuje rovná pravidla pro trh s krátkodobým ubytováním.
NSS neuznal jako daňový náklad zprostředkovatelské provize hrazené nespřízněné osobě
02.05.2018
Nejvyšší správní soud navzdory předloženým dokumentům a svědectvím neuznal zprostředkovatelské provize placené nespojené osobě jako daňově účinný náklad. Důkazní břemeno nese příjemce služby, který je povinen prokázat, že zprostředkování skutečně proběhlo. Důkazního břemene ho nezbaví ani skutečnost, že se odvolává na obchodní tajemství zprostředkovatele.
