Kategorie novinek
Informace k dani z pozemků u zpevněných ploch pozemků užívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním dle pr. úpravy úč. od 1. 1.
09.12.20161. Zpevněnou plochou pozemku se podle ustanovení § 6 odst. 5 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénem nebo nádrží, pokud nejsou zdanitelnou stavbou.
2. Stavbou zpevňující povrch pozemku je stavba ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „stavební zákon“), podle něhož se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.
Stavebním dílem nemůže být pouhé nahromadění, případně rozložení stavebního materiálu na určitém místě. Ke vzniku stavebního díla musí být použity stavební nebo montážní technologie – tedy soubor určitých znalostí, dovedností nebo postupů, nutných k jeho vzniku; o stavebním díle není možné hovořit, pokud k jeho vzniku žádné takové schopnosti nebo znalosti třeba nebyly.
Stavba musí při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po celou dobu své životnosti vyhovovat základním požadavkům na stavby, což je především mechanická odolnost a stabilita stavby (§ 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).
Za zpevněnou plochu pozemku ve smyslu ustanovení § 6 odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí proto nelze považovat plochu zpevněnou snadno rozebíratelným povrchem bez nutnosti použití speciálních technologií (např. dlažba nebo panely uložené bez podloží nebo v podloží z písku, štěrku, škváry apod.), nebo zpevnění povrchu pozemku pouhým rozprostřením materiálu (škváry, drtě) na povrchu pozemku včetně jeho případného zhutnění. O zpevněnou plochu pozemku se nejedná také v případě, že byly na pozemku provedeny pouze terénní úpravy podle § 3 odst. 1 stavebního zákona. Terénní úpravou se pro účely stavebního zákona mimo jiné rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Pouhé vrstvení jednotlivých druhů materiálu nebo proces pouhé typové přeměny částí zemského povrchu (terénní úprava), není zhotovením stavby.
3. Plochou vlečky se rozumí pouze část odpovídající železničnímu kolejovému svršku. Výměra této zpevněné plochy pro zjištění základu daně z pozemků se zjistí ze stavební délky kolejí v metrech násobené průměrnou délkou pražců, tj. 2,5 m. V případě kolejového rozvětvení vlečky se základ daně zjistí jako součet stavebních délek kolejí násobený průměrnou délkou pražců, tj. nikoli z celkové plochy kolejiště.
Zbývající část pozemku včetně kolejového spodku, je předmětem daně jako druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí, tj. pozemek ostatní plochy – „G“ nebo zastavěné plochy a nádvoří – „E“.
V případě, že koleje vlečky spočívají na stavbách (mosty, přejezdy, tunely), případně procházejí budovami nebo jsou v nich zakončeny, plocha kolejového svršku, který je na těchto stavbách nebo v těchto stavbách umístěn, není předmětem daně z pozemků.
4. Bazénem se pro tento účel rozumí stavba podle stavebního zákona, která je charakteristická zpevněným dnem a svislými nebo sešikmenými stěnami po svém obvodu. Její základní schopností je zadržet tekutiny nebo sypké materiály.
5. Nádržemi se pro tento účel rozumí stavby podle stavebního zákona konstrukčně podobné bazénům, tj. zejména retenční nádrže, nádrže pro zachycování toxických kapalin (např. úkapové nádrže u zásobníků s nebezpečnými látkami pro případ jejich úniku) nádrže na užitkovou vodu nebo chladicí bazény v elektrárnách, a také požární nádrže umístěné zpravidla v uzavřených areálech, které nejsou majetkem obce a neslouží potřebám dobrovolných či profesionálních veřejných hasičských sborů. Nepatří sem uzavřené opláštěné zásobníky, které jsou zpravidla zdanitelnými stavbami a netvoří proto zpevněné plochy pozemků.
6. Zpevněná plocha je specifickým ztvárněním, zpracováním i užíváním pozemku, podléhajícím speciální sazbě daně diferencované podle dvou skupin podnikatelských činností.
Pro stanovení daně je rozhodující výměra plochy pozemku zpevněné stavbou v m2. Jedná-li se o stavbu nově provedenou, musí být dokončena natolik, aby byla schopna užívání. Pokud zbývající část pozemku není zpevněna stavbou, zdaňuje se tato část pozemku sazbou odpovídající druhu pozemku, evidovanému v katastru nemovitostí, tj. jako pozemek ostatní plochy – „G“ nebo zastavěné plochy a nádvoří – „E“.
Speciální sazba daně z pozemků pro zpevněné plochy pozemků se použije pouze tehdy, jsou-li užívány k podnikání nebo v souvislosti s ním. Podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) zákona se u zpevněných ploch pozemků užívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním, použije sazba daně
1,00 Kč, slouží-li pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství (předmět daně „X“), 5,00 Kč, slouží-li pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní druhy podnikání (předmět daně „Y“).
Zpevněnou plochou pozemku užívanou v souvislosti s podnikáním se rozumí zpevněná plocha pozemku, na níž není podnikání přímo provozováno, ale nelze ji využívat jinak než ve vztahu k této činnosti. Pojem „v souvislosti s podnikáním“ je nutno vykládat tak, že mezi podnikáním a využitím zpevněných pozemků musí existovat úzký vztah, kterým rozumíme aktivitu podnikatele, který disponuje s věcí ve svém vlastnictví (využití zpevněné plochy pozemku je v příčinné souvislosti s podnikáním). Jedná se např. o neveřejná parkoviště, která jsou využívána pouze pro vozidla firmy, případně jejích zaměstnanců či klientů.
Neslouží-li zpevněná plocha pozemku k podnikání nebo v souvislosti s ním, použije se pro celý pozemek sazba daně podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. c) nebo d) zákona podle druhu pozemku, evidovaného v katastru nemovitostí (předmět daně „G“ nebo „E“).
7. Podle ustanovení § 6 odst. 6 zákona, slouží-li zpevněná plocha pozemku k různým druhům podnikání a nelze-li vymezit odpovídající výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým druhům podnikání, použije se sazba daně uvedená v odstavci 2 písm. a) bodu 2 téhož ustanovení ve výši 5,00 Kč za 1 m2.
Jestliže zpevněná plocha pozemku slouží více druhům podnikání, jimž přísluší různé sazby daně, přičemž je možno vymezit plochy užívané pro jednotlivé druhy podnikání, uvedou se v daňovém přiznání tyto zpevněné plochy samostatně ve výměrách odpovídajících jednotlivým sazbám daně.
8. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) zákona jsou od daně osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící
- škole nebo školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku,
- poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání,
- muzeu nebo galerii, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury,
- knihovně vedené v evidenci knihoven,
- veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu,
- zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci,
- zařízení sociálních služeb,
- fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti.
Záměrem tohoto ustanovení je nezatížit nemovité věci sloužící výslovně uvedeným veřejným účelům daní z nemovitých věcí, avšak z osvobození vyloučit nemovité věci pronajímané, propachtované či využívané k podnikání mimo uvedené obory. Pokud jsou zpevněné plochy těchto pozemků využívány pouze v souvislosti s provozem citovaných zařízení, nepovažují se za zpevněné plochy pozemků užívané pro podnikání. Stejně je nutno přistupovat také k pozemkům ve vlastnictví veřejných vysokých škol, osvobozeným od daně podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. r) zákona, pokud jsou využívány k činnosti, která je součástí akreditovaných studijních programů.
9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. o) zákona jsou od daně osvobozeny pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní komunikací, veřejnou účelovou komunikací, stavbou drah a na dráze, leteckou, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem speciálního stavebního úřadu užívány k veřejné dopravě, a to v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, a jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu. U těchto pozemků se neuplatňuje speciální sazba pro zpevněné plochy pozemků užívané k podnikání nebo v souvislosti s ním, osvobození od daně vzniká ze zákona a poplatník není povinen je uplatnit v daňovém přiznání.
Jedná se např. o pozemky, na nichž se nacházejí veřejně užívané pozemní komunikace a jejich součásti (např. veřejná parkoviště) či příslušenství ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), sloužící veřejné dopravě.
Veřejné parkoviště je na základě ustanovení § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání silničního motorového vozidla.
Pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace jsou podle § 16 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích speciálními stavebními úřady příslušné silniční správní úřady, které o zařazení pozemní komunikace do uvedených kategorií rozhodují podle § 3 odst. 1 téhož zákona na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. Některé stavby parkovišť jsou však součástí rozsáhlých komplexů staveb, zejména obchodních a nákupních center, a jsou povolovány a kolaudovány společně s ostatními stavbami těchto areálů příslušnými obecnými stavebními úřady, přičemž v některých případech mohou vzniknout pochybnosti, zda bylo kolaudační rozhodnutí vydáno v souladu s ustanovením § 40 zákona o pozemních komunikacích, a zda se skutečně jedná o stavby veřejných komunikací na pozemcích, které lze osvobodit od daně podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. o) zákona. V takových případech je nutno vycházet z účelu a režimu využívání konkrétních parkovacích ploch.
Z pohledu využití lze veřejné parkoviště charakterizovat jako veřejně přístupnou plochu určenou místní úpravou dopravního značení k parkování, tj. zastavení a stání vozidel. Veřejná parkoviště přitom mohou být podle rozsahu a druhu poskytovaných služeb neplacená, placená (pomocí výběrčí služby nebo parkovacích automatů apod.) a hlídaná. Při posouzení, zda se jedná o parkoviště veřejné, není pak rozhodující, zda jsou či nejsou poskytovány uvedené služby, případně zda je parkoviště z technických či bezpečnostních důvodů opatřeno např. závorou či je pro ně stanovena provozní doba, ale pouze to, zda slouží široké veřejnosti bez omezení pouze na vybrané osoby či skupiny uživatelů, např. majitele, zaměstnance, dodavatele nebo vymezený okruh klientů firmy. V případě parkovišť u nákupních středisek, která jsou určena veřejnosti, se zpravidla o takové omezení nejedná, neboť podmínkou možnosti parkování není uskutečnění nákupu a okruh uživatelů není nijak vymezen.
Stejně jako komunikace a parkoviště u obchodních center jsou posuzovány také zpevněné plochy a komunikace u čerpacích stanic pohonných hmot, tzn., že komunikace a parkovací plochy, sloužící pro veřejnost, mají charakter veřejných komunikací nebo jejich součástí, a pozemky, na nichž se nacházejí, jsou proto podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. o) zákona osvobozeny od daně z pozemků.
Jedná-li se však o zpevněné plochy pozemků, které nejsou přístupné veřejnosti a slouží např. jako manipulační nebo skladové plochy a komunikace u obchodních center nebo čerpacích stanic, určené pro vozidla zásobování a manipulaci se zbožím nebo jeho skladování, jsou předmětem daně z pozemků jako zpevněné plochy sloužící pro podnikání s odpovídající sazbou daně, tj. v daném případě jako druh zpevněné plochy „Y“ se sazbou 5 Kč/m2.
10. Zpevněné plochy ve dvorech a vnitroblocích obytných domů s nájemními byty I v případech, že je vlastníkem obytných domů a pronajímatelem bytů právnická osoba, která má domy zahrnuty do svého obchodního majetku, je pro posouzení, jak budou zdaněny zpevněné plochy pozemků ve dvorech a vnitroblocích obytných domů, rozhodující způsob jejich využití.
Jestliže jsou zpevněné plochy pozemků využívány pouze nájemníky bytů v souvislosti s bydlením, jsou celé pozemky předmětem daně jako druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí, tj. druh pozemku „E“ nebo „G“ se sazbou daně 0,20 Kč/m2
Jsou-li tyto zpevněné plochy pozemků nebo jejich části pronajaty samostatně nebo zároveň s nebytovým prostorem v domě podnikatelskému subjektu k podnikání (pronájem pozemku, resp. jeho rozsah, by byl výslovně uveden v nájemní smlouvě), jedná se o zpevněnou plochu pozemku sloužící k podnikání nebo v souvislosti s ním, se speciální sazbou daně odpovídající druhu podnikání.
Za zpevněné plochy pozemků sloužící k podnikání nebo v souvislosti s ním se považují také zpevněné plochy pozemků, využívané k podnikání vlastníkem domu (např. majitel domů má ve vnitrobloku domů zřízenu autodílnu, pro jejíž činnost využívá také vymezenou část zpevněné plochy pozemku).
11. Zpevněné plochy pronajatých pozemků ve vlastnictví kraje Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. t) zákona jsou od daně osvobozeny pozemky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu, nejsou-li využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány (§ 4 odst. 3 zákona). Jestliže jsou pozemky pronajaty nebo propachtovány, nelze toto osvobození uplatnit. Pokud jsou zpevněné plochy těchto pozemků pronajaty k podnikání, jsou předmětem daně z pozemků jako druh zpevněné plochy „X“ nebo “Y“ s odpovídající speciální sazbou daně.
12. Zpevněné plochy pronajatých pozemků ve vlastnictví fyzických osob Pokud zpevněné plochy pozemků ve vlastnictví fyzických osob nejsou vlastníkem využívány k podnikání nebo v souvislosti s ním, ani nejsou k těmto účelům pronajaty jiným subjektům, jsou předmětem daně z pozemků jako druhy pozemků evidované v katastru nemovitostí, tj. druh pozemku „E“ nebo „G“ se sazbou daně 0,20 Kč/m2.
Jestliže jsou tyto pozemky využívány vlastníkem nebo jiným subjektem k podnikání nebo v souvislosti s ním, jsou předmětem daně pro podnikání jako druh zpevněné plochy „X“ nebo “Y“ s odpovídající speciální sazbou daně.
13. Zpevněné plochy pozemků na jiných druzích pozemků Podle ustanovení § 6 odst. 5 zákona se tato právní úprava vztahuje pouze ke zpevněným plochám pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány jako druh pozemku „zastavěná plocha a nádvoří“ nebo „ostatní plocha“, tj. druh pozemku „E“ nebo „G“. Speciální sazba daně podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) zákona se neaplikuje na zpevněné plochy pozemků jiných druhů, tj. na zemědělské nebo lesní půdě. V takových případech se existence zpevněné plochy nezohledňuje a celý pozemek podléhá dani se sazbou daně odpovídající druhu pozemku evidovanému v katastru nemovitostí (předmět daně A, B, C). Speciální sazba daně z pozemků podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona se neuplatní ani u pozemků evidovaných v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, neboť i v tomto případě se zpravidla jedná o zemědělské nebo lesní pozemky.
další novinky v kategorii: Majetkové daně
Upozornění na odložení účinnosti novely zákona o DPH týkající se nemovitých věcí na 1. 1. 2024
07.07.2023
V návaznosti na zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, mělo s účinností od 1. 7. 2023 dojít také ke změnám zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), v oblasti nemovitých věcí.
Kdy podat přiznání a zaplatit daň z nemovitých věcí na rok 2023?
05.01.2023
Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí uplyne v letošním roce v úterý 31. ledna. Na zaplacení daně či její první splátky mají poplatníci čas až do 31. května 2023.
Nezapomeňte do konce května zaplatit daň z nemovitých věcí
31.05.2022
Finanční správa rozeslala k zaplacení daně celkem 2,8 mil. obálek se složenkami, které by měly být poplatníkům doručeny nejpozději do 25. května. Kdo se přihlásil k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, dostane všechny potřebné informace do své e-mailové schránky a držitelům datových schránek jsou tyto informace zasílány do jejich schránek. Lhůta pro zaplacení daně z nemovitých věcí (nebo její první splátky) pak končí 31. května 2022.
Finanční správa začíná rozesílat složenky pro zaplacení daně z nemovitých věcí
03.05.2022
Celkem 2,8 mil. obálek se složenkami na zaplacení daně z nemovitých věcí na rok 2022 začíná Finanční správa rozesílat mezi poplatníky. Složenky budou poplatníkům doručeny nejpozději do 25. května 2022. Kdo se přihlásil k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, dostane všechny potřebné informace do své e-mailové schránky. Prostřednictvím datové schránky jsou tyto informace zasílány jejím držitelům. Lhůta pro zaplacení daně (nebo její první splátky) končí 31. května 2022.
Informační leták pro poplatníky daně z nemovitých věcí ohledně zasílání složenek pro platby daně z nemovitých věcí od roku 2021
29.04.2021
Informační leták pro poplatníky daně z nemovitých věcí ohledně zasílání složenek pro platby daně z nemovitých věcí od roku 2021
