Kontakty

Telefon Telefon: +420 222 981 423
Mobil Mobil: +420 777 724 737
email E-mail: info@uds.cz

Mýty a realita zrušení karenční doby od poloviny roku 2019

15.02.2019

Náhrada mzdy se nebude automaticky platit od prvního dne nemoci. V praxi totiž platí jiná pravidla.

Poslanecká sněmovna v lednu přehlasovala veto Senátu ohledně novely zákoníku práce, která ruší třídenní karenční dobu. Nabude účinnosti od 1. července 2019.

Náhrada mzdy nově od první zameškané směny

Náhrada mzdy v době pracovní neschopnosti v současné podobě byla zavedena od roku 2009. Vyplácí se v prvních 14 dnech (v letech 2011 až 2013 v prvních 21 dnech) pracovní neschopnosti. Ovšem až od čtvrté zameškané směny, případně od 25. zameškané hodiny. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, od patnáctého dne nemoci má zaměstnanec nárok na nemocenské od České správy sociálního zabezpečení.

Po účinnosti novely č. 32/2019 Sb., zákoníku práce, tj. od 1. července 2019, se bude vyplácet od první zameškané směny. Podle důvodové zprávy bude mít novela faktický dopad na zaměstnance s nižšími příjmy. Je nesporné, že bude mít faktický dopad také na zaměstnavatele. Přestože jim bude jako určitá kompenzace sníženo pojistné placené zaměstnavatelem na nemocenské pojištění. A to o 0,2 procentního bodu z 2,3 % na 2,1 %. Toto snížení však zaměstnavatelům nepokryje předpokládané zvýšené náklady spojené s vyplácením náhrady mzdy již od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti. Více v článku: Karenční doba se dala změnit řadou způsobů, vláda vybrala ten nejhorší pro firmy

Snížení pojistného také pro OSVČ

Jelikož je v dosavadní zákonné úpravě stejná procentní výše nemocenského pojistného placeného zaměstnavatelem i osobou samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění, sníží se pojistné i v tomto případě. Od ledna 2019 platí osoby samostatně výdělečně činné, které se přihlásily k nemocenskému pojištění, minimální pojistné 138 Kč. Od července jim minimální pojistné klesne na 126 Kč .

Karenční doba v příkladech

V některých textech se objevuje nepřesná informace, že po novele bude zaměstnavatel hradit náhradu mzdy od prvního dne nemoci. To samozřejmě není pravda. Zaměstnavatel bude zaměstnanci hradit náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti od první zameškané směny.

Náhrada od zaměstnavatele v době prvních 14 dní nemoci totiž náleží jen za zameškané směny a za svátky, za které jinak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu mzda či plat nekrátí. Na rozdíl od nemocenského, které náleží za kalendářní dny.

Náhrada mzdy zásadně dle harmonogramu směn

1.Je sjednána „klasická“ týdenní pracovní doba od pondělí do pátku. Při vzniku nemoci v pondělí bude zaměstnavatel nově hradit náhradu mzdy od pondělí bez karenční doby. Pokud zaměstnanec onemocní například v sobotu (bude ošetřen na pohotovosti), bude zaměstnavatel rovněž hradit náhradu mzdy od pondělí (první zameškaná směna).

2.Od pondělí onemocněl zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Podle harmonogramu směn měl v pondělí a v úterý volno, první směna v tomto týdnu byla plánována až od středy. Přestože je prvním dnem nemoci pondělí, prvním dnem, za který náleží náhrada mzdy, bude v tomto případě středa. V pondělí a úterý zaměstnanec pracovat neměl, žádná směna mu z důvodu nemoci neodpadla.

3.Zaměstnanec odpracoval část směny, v průběhu dne navštívil lékaře a ten mu vystavil pracovní neschopnost ještě týž den. Zaměstnavatel zaplatí odpracovanou část směny a za zbytek směny, kdy již byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti, náleží náhrada mzdy. Tento den je zároveň prvním dnem nemoci, prvním dnem z čtrnáctidenního období, kdy zaměstnavatel platí náhradu mzdy (respektive její část).

Rozhoduje datum účinnosti novely

Na základě přechodných ustanovení k novele zákona bude zachován postup při poskytování náhrady mzdy u pracovních neschopností vzniklých před účinností novely zákona. Bude tedy záležet, zda nemoc vznikla do 30. června nebo až od 1. července 2019. V prvním případě s karenční dobou, ve druhém již bez ní.

Zaměstnanec navštívil lékaře 1. července 2019. Lékař zaměstnance uznal práce neschopným se zpětným datem, a to k 30. červnu 2019. Bude mít zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od první zameškané směny, nebo se zde uplatní karenční doba?

Jak pro server Podnikatel.cz potvrdila Martina Nová z FABIAN & PARTNERS, advokátní kanceláře, pokud lékař posoudí, že pracovní neschopnost vznikla před 1. červencem 2019, bude se postupovat podle dosavadní právní úpravy. Pro vznik pracovní neschopnosti není rozhodující datum vystavení potvrzení lékařem, ale datum, které stanoví počátek pracovní neschopnosti.

Lékař může uznat pracovní neschopnost se zpětným datem. Obvykle se jedná o 3 kalendářní dny. Takto se postupuje v případech, kdy je nesporné, že změna zdravotního stavu nastala dříve než v den návštěvy lékaře. Např. lékař nebyl včas k dosažení nebo zdravotní stav pacienta neumožňoval včasnější návštěvu u lékaře

Je však možné uznat pracovní neschopnost zpětně i za delší dobu. Ovšem zde se jedná o případy, kdy se pojištěnec nemohl dostavit včas k lékaři ze závažných důvodů. V takovém případě však musí se zpětným vystavením pracovní neschopnosti souhlasit příslušná OSSZ. Pokud by lékař o vzniku pracovní neschopnosti rozhodl sám, má se za to, že neschopnost vznikla pouze 3 kalendářní dny přede dnem, v němž byla zjištěna.




další novinky v kategorii: Personalistika a mzdy

Na co si dát pozor při uplatnění daňového zvýhodnění?
19.03.2019
Při uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti, ať už v daňovém přiznání či v ročním zúčtování daní, se nejvíce chybuje.


Přehled základních povinností při zajišťování BOZP, které musí podnikatelé plnit
15.03.2019
Připravili jsme přehled základních povinností při zajišťování BOZP zaměstnavatelem nebo osobou povinnou zajišťovat BOZP.


Využíváte v daňovém přiznání školkovné? Pozor na jeho chybné uplatnění
15.03.2019
Jednu ze slev, které mohou v přiznání někteří poplatníci uplatnit, tvoří sleva za umístění dítěte. Často se ale při jejím uplatnění chybuje.


Sazby daně se nemění, přesto jsou tu zásadní změny ve zdanění zaměstnanců
15.03.2019
Dlouho očekávaná novela zákona o daních z příjmů zanedlouho nabude účinnosti. Jde o daňový balíček. Poslanecká sněmovna vetovala zamítnutí Senátem.


Zbývá poslední den na uhrazení zálohy na daň. Netýká se vás?
14.03.2019
Povinnost platit zálohy na daň si musí poplatníci ohlídat sami. Zítra je nejzazší termín pro další z plateb.


Kde nás najdete

UDS, s.r.o.
Vršovická 841/40, 101 00 Praha 10

Telefon: +420 222 981 423
Mobil:+420 777 724 737
E-mail: info@uds.cz

Mapa

Novinky

Přelomový rozsudek Ústavního soudu – plátci DPH mají právo na vrácení nesporné části nadměrného odpočtu
Ústavní soud („ÚS“) ve svém dalším přelomovém rozsudku v oblasti daní rozhodl ve prospěch plátců DPH. ÚS řešil aktuálně čím dál častější spor mezi plátci DPH a finančním úřadem, kde správce daně zadržuje celý nárok na odpočet společnosti v situaci, kdy zpochybňuje pouze některá plnění a ostatní považuje za nesporná. ÚS ve svém rozsudku také zmiňuje limity pro správce daně při takových kontrolách.

Poslanecká sněmovna opět schválila daňový balíček Ministerstva financí
Poslanecká sněmovna dne 12.3.2019 na jednání schválila návrh zákona z dílny Ministerstva financí, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Tzv. daňový balíček představuje soubor novel daňových zákonů, zejména zákona o daních z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty a daňového řádu. Poslanecká sněmovna jej schválila již 21. prosince 2018. Senátoři ale poslancům zákon vrátili s pozměňovacími návrhy, k nimž se MF blíže vyjádřilo v pondělní tiskové zprávě.

další novinky

Kalkulace ceny